Jak jste si vyhodnotili jaro, které se vám moc nepovedlo? Nebyla závěrečné dokopná trošku hořká?
Vyhodnotili jsme si to tak, že ty důležité zápasy jsme nezvládli. Někdy jsme byli moc svázaní tím, že jsme to hodně chtěli. Dokopná hořká nebyla vůbec, měli jsme tam naše rodiny, moc se povedla. Navíc jsme slavili, jako bychom byli první, když jsme na tom byli s Proboštovem nastejno. (smích).

První jste mohli být, ale nezvládli jste důležitý zápas s béčkem Proboštova. Navíc jste klopýtli v zápasech, kde se čekala vaše výhra. Sám říkáte, že jste byli svázaní. Zocelí vás tahle zkušenost do nové sezony?
S Proboštovem jsme vedli, začátek zápasu jsme byli lepší, pak ale přišly zbytečné chyby, červená karta a už to šlo z kopce. Určitě jsme byli kolikrát až moc přemotivovaní a z toho pramenily ty chyby. Jestli nás to zocelí? To nevim, to uvidíme až v nové sezóně.

Byly kvůli neúspěchům nějaké rozepře v kabině? Že byste se třeba rafli a bez obalu si vyříkali, co komu vadí?
Rozepře žádné nebyly, my to nakonec fakt taky brali jako úspěch; nevyhráli jsme jenom kvůli vzájemnému zápasu. Na to, že jsme malý klub s malým rozpočtem, žádným sponzorem, žádným áčkem, ze kterého bychom si půjčovali hráče jako si půjčují béčka v okrese, tak to bereme jako povedenou sezonu. Fakt si nepamatuji nějakou hádku. A když něco bylo, tak jsme si to řekli v klidu.

I ze druhého místa jste mohli jít zpátky do B třídy, ale nestalo se tak. Kabina se shodla, že zůstanete dole?
Před sezonou se řeklo, že zpátky půjdeme pouze z první příčky. Ale když jsme pak byli s Proboštovem nastejno, tak dost kluků postup chtělo, i já. Trenéři se ale rozhodli, že zůstaneme v okrese. Tak uvidíme, jak si povedeme v příštím ročníku.

Od trenérů zaznělo, že je lepší vyhrávat dole, než prohrávat nahoře… Ale okresní přebor bude v příští sezoně asi pořádně nabitý, vršek tabulky možná bude mít „krajskou" kvalitu. Budete konkurenceschopní?
Je to pravda no, vypadá to, že o to první místo bude bojovat víc týmů, bude vyrovnanější. Když všichni odmakáme přípravu, jako tomu tak bylo minuly rok, tak konkurenceschopní budeme určitě.

Ulovili jste už nějakou posilu, která opravdu pomůže?
Nějaké posily jsou, ale jestli fakt pomůžou, to uvidíme. Spíš to bude zase o tom našem „zdravém jádru”. Budeme doufat, aby se nikdo nezranil. (smích)

Vy jste zase dával celkem dost gólů, ale možná jste čekal ještě větší střeleckou explozi. Je to tak?
Určitě jsem chtěl dat víc gólů, od toho tam jsem, tím klukům pomáhám nejvíc. Bohužel jsem na jaře hrál dost zápasu se zraněním a necítil sem se úplně komfortně. Já jsem ale takový, že budu hrát radši přes bolest, než že bych se na kluky vykašlal a koukal z tribuny.

Co teď udělat pro to, aby byl podzim z vašeho pohledu na jedničku? Jste ten typ, co potřebuje poctivou letní přípravu, nebo u vás záleží spíš na jiných faktorech?
Já už od mala to mám tak, že chodit na tréninky je povinnost, stejně jako je povinnost do školy. Nestalo se snad ani jednou, že bych se vymluvil z tréninku kvůli něčemu. Hodně sportuji i mimo fotbal, fyzičku dokážu získat i sám, ale ne všichni to mají stejně. Ta příprava se musí odmakat poctivě, protože ani v okrese nejde fotbal hrát ve stoje a bez fyzičky.

Přemýšlel jste, že byste změnil dres, nebo je to skutečně tak, jak už jste v jednom rozhovoru říkal, že Unčín je rodina, která se neopouští?
Je to tak, Unčín je rodina. Tam jsem spokojený. Hraju fotbal, protože ho mám rád, ne pro peníze, peněz umím vydělat dost jinde. Za mě by peníze v amatérským fotbale být neměly; kolikrát ti kluci hrají jenom kvůli tomu, že dostanou dva tisíce za zápas a je jim vlastně jedno, jak ten zápas dopadne. A to není dobře.

Unčín je klub z Krupky. Jak se vám žije v konkurenci FK Krupka, účastníka krajského přeboru? Cítíte ten klub jako konkurenci, nebo spíš třeba jako metu, kam se posunout, když bude forma?
Já nevím, jak to mají ostatní kluci, ale já Krupku jako konkurenci ani metu neberu. Já v Krupce hrál od žáků do A chlapů, tam to právě bylo spíš o penězích, než o tom, že by byl někdo patriot. Odchovanců si tam nikdy nevážili, proto si užívám fotbal v Unčíně, nikdo nemáme ani korunu, hrajeme to, protože to máme rádi. Po tréninku a po zápase si dáme pivko a je nám dobře. (úsměv)

Podmínky máte opravdu skromné. Už jsem slyšel, že jste taková krupská Popelka. Jak se vám líbí tohle přirovnání? Z Popelky také byla časem princezna.
Tohle přirovnání slyším poprvé, ale něco na tom bude. (smích) Když porovnáme rozpočet Krupky a náš, tak je to směšné. (smích)