V Nejdku v neděli celý den pršelo, trávník byl ale v poměrně slušném stavu, rozhodně byl způsobilý k odehrání utkání 18. kola okresního přeboru. Na hřišti se rozcvičovalo několik hráčů domácího mužstva, další se do deště nehrnuli. Věděli, že v kabině Verušiček je jen pár fotbalistů soupeře. „Prý jsou tam jen tři,” předával čerstvě nabyté informace hlavní pořadatel Jan Šidlík. „Budeme čekat dvacet minut, uvidíme.”
Za chvíli ale bylo jasno, Verušičky nenastoupí. „Kdyby aspoň dali vědět dopředu, tak by domácí zůstali doma, nemusel bych ani já k utkání jezdit. Ale nikdo nic nezavolal. V kabině byli tři hráči, to je vše. Klub dostane pokutu,” říkal při odjezdu z nejdeckého areálu hlavní rozhodčí Július Kobielský.
Dva dny pak předseda FK Verušičky Ivo Masák naháněl po telefonu hráče, kteří do Nejdku nedorazili. „Někdo mi říkal, že snad byla nějaká nehoda, nevím. Jiní mi zase telefon vůbec nebrali. Ve středu jsme měli schůzi, ze které vyplynulo, že končíme. Nejsme při tomhle stavu schopni zaručit, že se něco podobného nebude opakovat. V sobotu bychom se třeba na domácí zápas s Pernikem sešli, ale pak máme jet ven, to by zase zavánělo kontumací.”
Podívejte se, jak vypadalo v Nejdku čekání na zahájení zápasu:
Už v minulé sezoně prý bylo hráčů Verušiček akorát tak, že trenéři dali dohromady jedenáctku. Teď prý fotbalisté klubu, který po svém obnovení byl na fotbalové mapě karlovarského okresu 17 let, svou zodpovědnost pustili k vodě. „Těch důvodů je víc. Covid s tím trošku zamával, hlavně s mládeží, žáky jsme odhlásili už v zimě, do toho zdražení benzinu, řada kluků pracuje v Německu. Je to těžké. Nechceme dělat problémy ostatním klubům.”
Vedení FK Verušičky to na své fotbalisty zkoušelo pod dobrém i po zlém, nic z toho ale nezabralo. „Nevidíme teď žádnou cestu, po které bychom se mohli vydat a situaci zachránit,” mrzí Masáka.
Co bude s verušickým klubem dál? „Teď je ještě brzy něco říkat. Možná tu bude několik let pauza, než se to vzchopí, možná v přestupním termínu získáme nějaké hráče a do nové sezony tým chlapů přihlásíme. Nedokážu předvídat vývoj situace.”
Ivo Masák by u obnovení klubu v roce 2005, podílel se na získávání peněz. „To víte, že jsem z toho špatný. Je mi to líto. Ale ještě víc je mi líto chlapů, jako je třeba pan Jaroslav Peteřík, kterému je sedmdesát let, pořád je členem výboru, fotbalem žije. Pro něho je to určitě malá tragédie.”
