Tým, který je dlouho pospolu, postoupil na některý z šampionátů už potřetí. Má sílu!
Teď jsme kvalifikaci brali jako výzvu, chtěli jsme být první. Jsme za to moc rádi!

Jak se vůbec slaví, když se ten postup nevybojuje na hřišti, ale rozhodne se o něm díky výsledku jiného zápasu?
S kluky jsme si volali přes FaceTime, sledovali jsme to online. Když pak Řekové vyhráli, tak nás snad deset řvalo najednou do telefonu, byl to nářez. (úsměv)

Vy jste poslední zápasy moc nehrál, ale před tím jste nastupoval. Kolik máte zápasů v kvalifikaci?
Hrál jsme dva zápasy celé, do čtyř jsme pak nastoupil v jejich průběhu.

Konkurence je velká, že?
Ročník 98 je silný, konkurence je opravdu velká. Do týmu se navíc začlenilo pár mladších, kteří také mají svou kvalitu. Uvidíme, kdo pojede na Euro. Ale být u takového úspěchu je neskutečné.

Teď vám začne boj o nominaci na šampionát…
Ano, každému, který v tom kádru byl. Všichni na Euro chceme jet, je to významná událost. Ale dostat se na něj nemůžou všichni. Tak máme čtyři měsíce na to, abychom si ho vybojovali.

Cesta povede hlavně z ligy…
To je jasné. Když se bude dařit v lize, tak jsou brány otevřené. Základem je podávat stabilně dobré výkony, aby si nás trenér všimnul a věřil nám.

Liga pokračuje po repre pauze v sobotu zápase s Bohemkou. Měli jste dva týdny na vstřebání porážky od Liberce. Jak se vám to povedlo?
Nebylo to jednoduché, protože jsme cítili, že ten zápas jsme měli vyhrát. Ale je to fotbal. Musíme se teď dívat dopředu. Na Bohemce to musíme zvládnout.

Teplicím nikdy moc neseděla…
To bude asi pořád stejné. Pořád se hraje v Ďolíčku, kde je specifické hřiště. Čekám, že to bude zase o soubojích, protože je malé.

A stejně jako na jaře to bude bez diváků.
To je asi stejné pro každého, i když Bohemka je zvyklá, že jí doma ženou. My se musíme se všemi těmito okolnostmi poprat a vyhrát.

Cítíte, že se vše pomalu vrací do normálu?
Pomalu jo. Hlavně zase můžeme hrát, už nemusíme jen trénovat a běhat. To je pak pro každého utrpení, když je to bez zápasů. Jsme rádi, že se liga opět rozjela. A doufáme, že se postupem času budou vracet do hlediště diváci.

Teplice musí výsledkově zabrat. Dokážete říct, na čem můžou stavět, když se ještě podíváte o dva týdny zpět - na zápas s Libercem?
Kdybychom proměňovali gólové šance, tak by to bylo něco jiného. My se musíme dostat do fotbalové pohody. Makat, bojovat. Pak to přijde.

Kdo ten zápas se Slovanem na internetu viděl, ale nemůže říct, že by tomu tak nebylo…
To ne, ale chyběla tomu právě taková ta pohoda, klid v zakončení. Chybí nám potřebné sebevědomí.

Opět se potvrzuje, že psychika je alfou a omegou sportu…
Ve fotbale to může být i 70 procent. Musíme se do té pohody dostat tím, že nějak ubojujeme výhru, klidně jedna nula.