Poté, co převzal post hlavního kouče sklářů, vlil do nich víru ve vlastní schopnosti. Pod jeho vedením žlutomodří plni taktické pokyny, v defenzivě už nekupí chybu za chybou. A v Českých Budějovicích (3:0) před týdnem ukázali, že umí přidat i fotbalovost. „Do každého zápasu jdeme s nějakou představou a taktickým záměrem, zatím se nám vše daří plnit. Jsme schopni hrát kompaktně, organizovaně, čekáme na chyby soupeře. V Budějovicích navíc byly i první náznaky toho, že jsme sami schopni dostat se díky fotbalovosti do zakončení. Musíme být ale všichni trpěliví a vycházet z toho, co nás přivedlo k úspěšným výsledkům, což je maximální ochota všech hráčů pracovat pro tým," nabízí Frťala svůj pohled na to, proč výkon Teplic šel nahoru.

U dvou výher byl i obránce Tomáš Vondrášek, který se do hry vrátil po kuriózním zranění. „V prvním jarním kole na Bohemce jsme si podávali před utkáním ruce. Já se pak chtěl rozcvičit, vyskočil jsem a prdnul mi lýtkový sval v noze. Bylo to asi tou zimou, jak jsme tam dlouho stáli," líčí „Vondy". Za šest vydolovaných bodů je tuze rád. Souhlasí, že skláři je získali díky daleko zodpovědnějšímu přístupu, než měli dříve. „Ten přístup je jedním z rozdílů oproti dřívějšku. Celkově je to jiné. Nechci říkat, jestli to je lepší nebo horší. Nenáleží mi hodnotit, jak který trenér trénuje. Teď si musíme užít toho, že jsme se nadechli a že máme za sebou dva vítězné zápasy. Všichni víme, co nás k tomu vedlo. Nesmíme polevit. Bolelo nás to, bolí a bolet bude, ale musíme zůstat u pracovitosti, správného přístupu. Věřím, že zase budeme odměněni."

Slovácko, sobotní soupeř Teplic, bojuje znovu o evropské poháry, nyní se mu ale nedaří. Tápe především v ofenzivě, dva zápasy za sebou nedalo gól. „Slovácko dlouhodobě ukazuje nadstandardní výkonnost. To, že teď má nějaký výpadek, vůbec nic neznamená. Naopak nás nečeká nic lehkého, protože hosté se budou chtít dostat na vlnu, které je vynesla tam, kde jsou," myslí si Zdenko Frťala.

Teplice v případě výhry v tabulce znovu vyskočí výše, ve hře by byla i možnost vyhnout se přímému boji o záchranu. Oproti minulým týdnům, kdy klesly na samé dno, by to byla velká změna. „Já na tabulku moc nekoukám. Když jsem slýchal, že jsme poslední, tak jsem se ani nepodíval, takže já nás na tom posledním místě neviděl," usmívá se Vondrášek. „Teď se nám určitě může lépe dýchat, ale všichni víme, jaká práce za tím je. Nesmíme v ní polevit!" burcuje.