Teplické trenérské premiéry v samostatné české lize: Od Cermana k Hejkalovi

Trenérovi Radimovi Kučerovi vyšla v neděli trenérská premiéra na lavičce FK Teplice na jedničku. V žluto-modrém klubu tak napodobil některé své předešlé kolegy, kterým se úvodní duel na Stínadlech vydařil. Pojďme se podívat na známé i neznámé příběhy prvních zápasů teplických koučů po jejich inaguraci v samostatné české nejvyšší soutěži.

Tepličtí se do ligy vrátili v roce 1996 po dvanácti letech. Z druhé nejvyšší soutěže je vytáhl druholigový specialista František Cerman. Tehdy 51letý kouč byl tehdy v severočeském městě jako doma, do 1. ligy "skláře" přivedl už v roce 1983, šanci pracovat s týmem i mezi elitou ale nedostal; pod neúspěšnou prvoligovou epizodou je podepsaný Milan Kollár. Cerman vedl Teplice do boje o důležité body do ligové tabulky poprvé až 11. srpna 1996 v Plzni. Se svým mužstvem v západočeské metropoli uspěl, remíza 1:1 byla z pohledu nováčka hodnocena kladně. A to mohli hosté odvézt všechny tři body! Od 83. minuty vedly, když utekl Verbíř a svou první prvoligovou brankou poslal své družstvo do vedení. Dvě minuty před koncem ale srovnal Slabý.

František Cerman svou záchranářskou ligovou misi splnil, lázeňské město ale mezi šestnácti nejlepšími týmy republiky udrželo a bez přestávky v 1. lize figuruje už 24 let. Po sezoně 1996/1997 se stal novým trenérem Verbíře, Macháčka, Diveckého a dalších osobností té doby Josef Pešice. Když 9. srpna 1997 vedl mužstvo u příbramské Litavky poprvé, nikdo ani nesnil o tom, že dva roky poté se na Stínadlech bude bojovat o Ligu mistrů. Zápas s Duklou, která tehdy hrála v Příbrami, skončil remízou 2:2. Teplice dvakrát vedly, za domácí pokaždé srovnával Papoušek, podruhé pak v 90. minutě z pokutového kopu.

Po třech sezonách v službách žluto-modrého klubu Pešiceho nahradil Petr Rada. Bývalý reprezentant, kterého si fanoušci pamatovali hlavně z dob jeho účinkování v pražské Dukle, už měl za sebou trenérskou zkušenost z lavičky Slavie, byla však epizodní. Jeho prvním "teplickým" duelem byl 28. července 2000 souboj z 1. kola, v němž na Stínadla přijela Sigma Olomouc. Před televizními kamerami pět tisícovek diváků gól nevidělo. Rada s Teplicemi prožil ještě tři obnovené premiéry, pokaždé byly vítězné! Na Kladně se 5. srpna 2007 radoval z výhru 2:0 (Fenin 2), na Bazalech 30. července 2011 slavil se svými barvami výhru 4:3 nad Baníkem (Stožický 2, Vachoušek, Lukáš) a 21. února 2015 proti stejnému klubu zaznamenal vítězství 1:0 (Hora).

Petr Rada se vrátil na místo činu potřetí. Do léta povede Teplice

Michal Bílek, někdejší opora československé reprezentace v tažení na MS 1990, nahradil na jaře 2001 Petra Radu. A to ještě před rokem za Teplice hrál! V úvodním zápase, který se datuje k 18. březnu 2001, zažil výhru 4:1 nad Českými Budějovicemi (Semeník 2, Fousek, Vachoušek), poté mu ale v lázeňském městě pšenka nekvetla. Teplice vedl ještě v dalších deseti ligových střetnutích, po sezoně skončil.

Nahradil ho velezkušený kouč Dušan Uhrin. Všichni ještě měli v čerstvé paměti tažení české reprezentace na anglickém EURO 96. Kouzlo protřelého stratéga ale v Teplicích nefungovalo. 28. července 2001 vyhrála Olomouc nad "skláři" v jejich domácím prostředí 1:0, "žlutomodří" nevyhráli ani dalších pět utkání. Není proto divu, že Uhrinova mise skončila po třinácti zápasech.

18. listopadu 2001 už vedl Teplice František Cipro, kterého má většina fotbalové veřejnosti v paměti jako pravověrného slávistu. Ani nástupce z EURA cenným stříbrem ověnčeného trenéra na nově zrekonstruovaném stadionu v dlouhodobém horizontu neuspěl. Nezačal špatně, díky gólu Zbyňka Rampáčka "žlutomodří" porazili před čtyřmi tisícovkami diváků Opavu 1:0. Konečné sedmé místo bylo zklamáním, Cipro se svým asistentem Františkem Strakou, který byl naopak vnímán jako sparťan, dostali důvěru i pro další sezonu.

Ročník 2002/2003 začali jejich svěřenci skolením německého Kaiserslauternu v Poháru Intertoto, po šesti ligových kolech ale měli na svém kontě jen tři body za výhru nad Českými Budějovicemi. Následující zápasy domácího poháru proti Kladnu (2:0) a Kroměříži (3:0) proto už vedl Straka. Povedla se mu i ligová premiéra, Tepličtí na Stínadlech přetlačili Žižkov 2:1 (Kolomazník, Zelenka). "Franz" se svými "Tepličkami" na konci sezony triumfoval v poháru ČMFS, v paměti fanoušků je také úžasná jízda v evropskémp poháru UEFA, na památné duely s Kaiserslauternem, Feyenoordem nebo Celticem Glasgow se vzpomíná dodnes.

Zemřel trenér Mareček

V lize ale Severočeši tápali, Strakova éra tak skončila na konci března 2004. Avšak nikoliv kvůli neúspěšným výsledkům, ale kvůli nabídce z pražské Sparty. Dočasnou vládu na trenérské lavičce převzali dosavadní sportovní ředitel Jiří Nevrlý a Jan Poštulkal. Angažovat na zbývajících sedm duelů nového kouče prý smysl nemělo. Nevrlý s Poštulkou začali domácí remízou 1:1 s Žižkovem (Verbíř), v následujících šesti zápasech získali 10 bodů a po sezoně nevšední trenérské duo, v němž měl hlavní slovo Nevrlý, nahradil Vlastislav Mareček.

Fotbalem zhoubně pohlcený Mareček nejprve se svým novým týmem úspěšněprošel 1. kolem Poháru Intertoto (Matáv FC Sopron), v kole vypadl s FK Šinnik Jaroslavl. Ligová premiéra moravského patriota? Výhra 2:1 v televizním utkání v Ostravě. Povedeený vstup do nové sezony zařídily góly Diveckého a Veleby. Mareček, jemuž se v Teplicích říkalo "král remíz", úspěšně vedl FK Teplice až do posledního podzimního kola 2006, kdy "skláři" remizovali v Brně 2:2. Při úvodním jarním kole (10. března 2007) byl u remízy 2:2 v Uherském Hradišti se Slováckem (Džeko, Lukáš) jako hlavní kouč Jiří Bartl, Marečkův asistent. Vlastislav Mareček totiž těžce onemocněl a vedení týmu se vzdal. Na začátku září téhož roku zemřel. To už mužstvo ze Stínadel vedl Petr Rada.

V létě 2012 Rada přijal nabídku Slavie, vedení Teplic za něj dosadilo překvapivě Lukáše Přerosta, do té doby asistenta Petra Rady. Trenérské zkušenosti s dospělým fotbalem měl ale minimální, což bylo při jeho premiérové ligové štaci znát. První zápase se mu sice vydařil, 29. července "skláři" vyhráli 1:0 nad Mladou Boleslaví (Mahmutović), dalších osm zápasů pod jeho vedením ale jen tři body za tři remízy.

Svěží vítr zavál na Stínadla příchodem zkušeného praktika Zdeňka Ščasného. Start neměl lehký, vítězství 3:1 nad Jihlavou, které jeho nové mužstvo vybojovalo 7. října 2012 v domácím prostředí, se nastalo odrazovým můstkem k bleskovému zlepšení. To přišlo až v sezoně příští, kdy na stadion severočeského celku znovu začali chodit fanoušci ve větším počtu. Zvědaví byli na atraktivní fotbal a zahraniční akvizice. Ročník 2014/2015 už byl ale slabší, navíc v klubu po úmrtí Františka Hrdličky hořely vnitřní spory, které před začátkem jara 2015 vyvrcholily Ščasného odchodem.

Jeho nástupce Petr Rada týmu nedokázal vtisknout styl hry, který by mu zaručil smlouvu i pro další sezonu, šanci zvednout "skláře" tak dostal David Vavruška, který v minulosti působil u teplické mládeže. Do lázeňského města se přesunul z Liberce, s nímž dokázal vyhrát domácí pohár. 25. července začal v Teplicích remízou 2:2 se Sigmou Olomouc. "Žlutomodří" vedli ještě v poslední minutě 2:0, pak ale totálně selhali a hosté z Hané v nastavení skóre srovnali. Vavruškovo působení skončilo na konci sezony debaklem 0:6 v Olomouci, konečné dvanácté místo přineslo rozčarování.

Šmejkal byl v sobotu opět rád. Desetkrát!

To angažmá trenéra Daniela Šmejkala bylo v úvodním ročníku povedené. Odstartovalo 29. července 2016 výhrou 1:0 na Julisce. Duklu zaskočil minutu po přestávce Roman Potočný. Tepličtí až do posledního kola bojovali o účast v evropském poháru, leč neúspěšně.

Po devátém kole ročníku 2018/2019 dostal Šmejkal padáka, psychicky zdeptaného týmu se ujal Stanislav Hejkal, který na jaře 2018 slavil mistrovský titul s teplickou juniorkou, ještě předtím byl v Teplicích asistentem u áčka. Poté byl v roli analytika ve Spartě, volání Stínadel ale bylo silnější. "Žlutomodré" vedl poprvé v poháru proti Vltavínu (3:1), v lize se pak jeho premiéra datuje k 30. září, kdy Teplice hostily Jablonec. Minutu před koncem byl stav nerozhodný 1:1, pak se ale do míče za vápnem opřel Mastopust a překlopil skóre na stranu mužstva zpod Ještědu. Hejkal na výhru čekal až do svého pátého zápasu, kdy výhru 3:2 na Bohemians zařídily góly Jeřábka, Trubače a Vaněčka.