„Pro nás všechny ta pauza byla dlouhá. Měli jsme radost, že si můžeme zase zahrát. Hlavní je, že jsme vyhráli, že se to vše povedlo. Byly tam nějaké nedostatky, musíme to vyladit směrem k Liberci. Doufám, že to bude fungovat," řekl Trubač v rozhovoru pro Teplický Deník.

Tohle jste potřeboval, že? Zrovna v době, kdy je kvůli většímu počtu zraněných možnost se probojovat do základu, jste dal dvě branky.
Ano, samozřejmě. Jsem velmi spokojený, opravdu jsem góly potřeboval. I na tréninku se mi ta koncovka teď daří. Musím se na to zaměřit a nepřestat střílet. Herně to ale mohlo být lepší. Ale opravdu jsem za ty dva góly rád, zvlášť ten druhý byl hezký.

V hledišti diváci být nemohli, navíc neviděli ani sestřih branek. Zkuste tu branku popsat.
Napřáhl jsem za vápnem a sedlo mi to někam pod břevno k šibenici. Od Paradina přiletěl centr do vápna na Kůču, který mi míč sklepl za vápno. Balon skákal, já ho trefil z halfvoleje.

V současném fotbale moc gólů ze střel zpoza vápna nepadá.
Snažím se před vápnem vyhodnocovat nejlepší možné řešení, to je v podobných situacích nejdůležitější. Když třeba někdo nemá ideální střelu, tak se snaží dostat do střely útočníky.

A vy ji máte dobrou?
Nejsem žádný ostrostřelec na to, abych pálil z 25 metrů. Ale myslím si, že když jsem před vápnem, tak nemám špatné střely. Vím, že musím střílet víc.

Teď se to tedy povedlo. Tenhle gól zvýší sebevědomí, navíc jste dal ještě jeden. Ale je to jen přátelák.
To máte pravdu. Na druhou stranu je potřeba mít radost z každého gólu; radovat se v přáteláku i na tréninku, když se to povede. Jsem rád, že se teď cítím dobře, že to tam padá. Doufám jen, že to bude pokračovat.

Jaké vůbec bylo si zahrát po tak dlouhé době zápas?
Pro nás všechny ta pauza byla dlouhá. Měli jsme radost, že si můžeme zase zahrát. Hlavní je, že jsme vyhráli, že se to vše povedlo. Byly tam nějaké nedostatky, musíme to vyladit směrem k Liberci. Doufám, že to bude fungovat.

Byla pauza na hře znát?
Určitě to znát bylo. Po kondiční i herní stránce. Ten výpadek byl fakt dlouhý. Můžete běhat po lese jak dlouho chcete, ale běhat bez míče je něco jiného, než běhat s míčem. A po nucené karanténě jsme trénovali nestandardně. Při zápase je to pak poznat. Navíc se za ty dva měsíce výrazně změnilo počasí. Ale to není výmluva, to vůbec. Pro každého to bude stejné.

Změnila se také tráva, že? Konečně narostla, na pohled vypadá opravdu dobře.
Tráva je o dost lepší. Když si vzpomenu na zápas se Slováckem… Lidé to viděli a byli v šoku. Ale my víme, že problém je v podloží, takže trávník za ty dva měsíce klidu měl šanci se dostat do dobré kondice. Poděkovat musíme i trávníkářům. Všechny tři hřiště jsou super.

Nemodlíte se, aby v týdnu nepršelo?
Kdyby přišel liják, tak to bude zase hodně měkké a terén bude pro hráče složitý. Ale hlásili, že za posledních 500 let je největší sucho, tak se nebojím. (úsměv)

Každopádně ligový restart bude hodně zvláštní. Už proti Ústí jste si to vyzkoušeli bez diváků, všichni okolo měli roušky, dokonce i trenéři.
Je to zvláštní. Já ale musím říct, že ti, kteří o tom všem rozhodují, to nemají jednoduché. Na všem se dá najít pro a proti. To postupné uvolňování má určitě své opodstatnění.

Vy se ale musíte kousnout, protože žádný fotbalista nehraje rád před prázdnými tribunami.
Je to určitě složité. Ale pro každého hráče to bude stejné. Je fakt, že někomu to může přinést klid, někomu naopak nervozitu. Každý se s tím musí vypořádat.

Neberte teď moji poznámku jako rýpání, ale pro vás můžou být prázdné ochozy výhodou, na rozlehlém teplickém stadionu se v sezoně nižší návštěvy ztrácely, kulisa nebyla ideální.

Jak říkáte, je to rozlohou stadionu. Když přijde jedna pětina kapacity, tak je to složité. Já si ligu bez diváků neumím představit. I při utkáních dorostu a nižších soutěží jsou v hledišti fanoušci, kteří si přijdou zakřičet. Bez nich je to jiný fotbal.

Často říkáte, že jsou podmínky pro každého v lize stejné, což máte pravdu. Ale co se šířky kádru jednotlivých mužstev týče, tak některé týmy budou ve výhodě, ne?
To asi ano. Když si vezmu náš kádr, který teď postihla různá zranění, je tam pár nedotrénovaných kluků…

Jsou ta zranění a různé šrámy výsledkem dvouměsíční pauzy, po které jste začali zase naplno trénovat?
Asi jo. I kondiční trenér říkal, že po nějakém čase člověk ztrácí svalovinu, svaly jsou pak jinak flexibilní, náchylnější ke zraněním. Každý teď musí dělat maximum pro to, aby zraněný nebyl. Museli jsme najet na tréninky, které děláme v přípravných obdobích, program byl náročný.

Jenže na rozdíl od klasických přípravných období nemáte k dispozici takový komfort, nyní nemůžete využívat rehabilitaci, musíte z tréninku jezdit rovnou domů. To tomu nepřidá.
To je další věc… Ale dá se pro to něco udělat, třeba si pak domu napustit studenou vanu pro rehabilitaci svalů. Pro domluvě s fyzioterapeutem jsme si mohli nějaké pomůcky na rehabilitaci půjčit domů. Dělá se tu vše pro naše zdraví.

Jenže někdo dojíždí po tréninku až sto kilometrů domů…
To už je jeho rozhodnutí, že tam bydlí. Každý teď musí udělat vše pro to, aby regeneraci zvládl. Já to mám v pohodě, bydlím tady v Teplicích. Ti, kteří bydli v Praze, to mají pochopitelně složitější.