Uběhlo pár měsíců a všechno je jinak. Slavík je zpátky na Stínadlech a… vynášejí ho do nebes! Čtyřiatřicetiletý „Sláva" zažívá reminiscenci za Plzeň, kterou slavně vychytal už před třemi lety. V neděli se mu to povedlo znovu. Na pokoření mistra měl zvlášť velký podíl – chytil totiž penaltu. „Je to pro mě satisfakce. Jsem šťastnej," vyzpovídal se hrdina před hloučkem novinářů.

Upřímně, čekal jste, že si za Teplice ještě někdy zachytáte?

Určitě ne. Už jsem nepočítal s tím, že si tady zachytám ligu. V létě jsem byl na odchodu, ale bohužel jsem neodešel a teď jsem zpátky v bráně.

Spíš bohudík, ne?

Teď nevím, jestli se do toho zamotám… (smích) Prostě jsem nepočítal, že se tady ještě dostanu do brány.

No vidíte a teď jste hrdinou Teplic. Říkáte, že jste byl na odchodu, jak to tedy s vámi bylo?

K tomu bych se nechtěl vyjadřovat. Celou dobu tady mám platnou smlouvu, momentálně jsem zpátky a dál bych to nekomentoval. Jsem tady a teď, to je důležité.

A mohl jste si užít bouřlivé ovace šestnácti tisíc lidí…

Atmosféra byla fantastická. Nevím, jestli byly i mexické vlny, ale ten řev byl úžasnej. A ještě, když se vám povede chytit penalta a lidi křičí vaše jméno, tak je to příjemný.

Pro vás to byl teprve druhý ligový zápas v sezoně, hned proti mistrovi a navíc po nevydařeném vystoupení v Brně. Bylo to pro vás složité?

Bylo to hodně náročné. Minulý zápas se nepovedl jak mně, tak mančaftu. Celý týden jsem se na to připravoval a jsem šťastný, že to takhle dopadlo. Vítězství nad Plzní před takovou kulisou a ještě chycená penalta, za to jsem hrozně šťastnej. Co víc si může člověk přát, než takhle odčinit tu poslední prohru.

Těší vás vychytaná nula o to víc, že je to proti mistrovi?

Určitě. Je to Plzeň, špička české ligy a nula se počítá.

Jestli to takhle půjde dál, tak vytlačíte z brány Grigara, co?

Ježišmarjá, to vůbec ne. Je to jen jeden zápas. Ano, vyhrálo se, ale na to takhle nemyslím. Pokud budu zdravý a budu chytat, tak si to chci užít. Ukázat, že ještě chytat umím a mančaftu pomoct.

Teď jste mu výrazně pomohl právě chycenou penaltou…

Konečně jsem k tomu přispěl i já nějakým zákrokem… Neříkám, že bych si věřil, že to chytnu, člověk neví, kam to půjde, ale zachoval jsem si chladnou hlavu a vyplatilo se to. Dopředu jsem si řekl, kam půjdu, protože jsem čekal, že to bude Marek Bakoš kopat na jistotu. Bylo štěstí, že to kopnul zrovna tam.

Penalta vypadala hodně přísně. Jak jste to viděl z brány?

Soustředil jsem se na balon a zdálo se mi, že to penalta nebyla. Ale nevím to jistě.