SK Slovan zprvu vyznával pouze řecko-římský zápas. Také proto, že k jeho provozování nebylo třeba veřejného majetku, jehož získání bylo v té době pro české občany Rakouska-Uherska v Duchcově nemyslitelné. Poprvé na veřejnosti se SK Slovan představil 6. března 1910 pořádáním společenského večírku. Jak těžké byly začátky klubu, dokazuje zachovaná zpráva o deficitu 13 korun ze zmíněné akce, jehož uhrazení nadělalo členům velké problémy (tehdejších 13 korun byla již značná částka).

Českou veřejnost si Slovan získal v roce 1913 pořádáním plesu v rázu Z českých hradů. Na dekoracích pracovalo všech 22 členů. Spotřebovali 90 kg papíru, ale výsledek byl prý báječný. Na prvních přeborech Severních Čech vybojoval SK Slovan jedno první, dvě druhá a dvě třetí místa.
Rok 1914 vešel do historie a tehdejší Češi nikdy nezapomněli. Vypukla I. světová válka. SK Slovan zasáhla rovněž zhoubně. Ničila všechno, co bylo dosud vytvořeno. Do pole museli rukovat všichni členové Slovanu. Protože byli mladí. Nejstarším byl třicetiletý Karkas. Zůstal pouze jediný. Činovník Nezbeda. V prvních měsících válka ochromila celou zemi. Činnost v SK Slovan se zastavila. Po čase začal doutnat život v hostinci Fredy Šnábla. Učitel Zeman a redaktor Drahl probudili Slovan. Ten zahájil činnost divadelním představením Bílá myška, hraným s velkým úspěchem v Duchcově a v Oseku. Na 11. duben 1915 svolal pan Nezbeda valnou hromadu, která potvrdila nadšení mladých pro sport. Ovšem další odvody do války činnost klubu výrazně zabrzdily. Omezila se na schůzky v hostinci U staré Charvátky, odkud byly slyšet české písničky až do památného zrození Československé republiky 28. října 1918.

Pokračování činnosti SK Slovan Duchcov zahájila až valná hromada 6. ledna 1919. V tomto roce již ustoupila do pozadí těžká atletika, v klubu pěstovaná a v plné šíři ji nahradil fotbal.

Dali mu troufalý název SK Slovan - část druhá

Teplice – Včerejší první část stoleté historie fotbalu v Duchcově končila na začátku ledna 1919. Konec světové války a vznik Československé republiky znamenaly pokračování činnosti SK Slovan, která se začala zaměřovat v plné šíři na fotbal.
Žádosti Slovanu o přidělení pozemku k vybudování hřiště městská rada vyhověla. Klub získal pozemek na Husově výšině. Devastovaný dobýváním uhlí. Členové přiložili ruce k dílu a hřiště bylo na světě. Mužstvo SK Slovan Duchcov mělo solidní výkonnost a valná hromada župy jej zařadila do I. třídy. V roce 1920 se stal předsedou Jan Maráček. Oslavy 10. výročí založení otevřel karneval. V tomto roce vyslal Svaz těžkých atletů člena SK Slovan Kociána reprezentovat Československo na olympiádu do Antverp. Desáté výročí založení přineslo úspěchy fotbalistům klubu. Porazili několik soupeřů včetně Českého lva Neštěmice. Zásluhou bratří Ráců a brankáře Zedka.

V roce 1921 byli členové výboru Lukeš, Doubrava a Charvát žádat starostu města o povolení ohradit hřiště. Jako účastník I. třídy měl mít SK Slovan hřiště ohrazené. Vyslancům bylo sděleno, že pokud chce mít klub hřiště ohrazené, musí si vybudovat nové. Blíže silnice na Teplice (tam je hřiště dodnes). V takovém případě nabídlo město dotaci 800 Kčs. A tak se členové SK Slovan opět vrhli do práce. Zakrátko už hráči nastupovali v župním turnaji O pohár 9. pluku československých legií a stali se prvním vítězem. Stav členů se v roce 1921 zvýšil na 184. Hřiště stálo, ale ohrazení dosud chybělo.

Nebyly peníze. Proto byly sousedním klubům rozeslány tzv. třísky s prosbou o rozprodej, aby se za získané peníze mohlo postavit ohrazení. Akce neměla úspěch. Slovan hledal jiné řešení. Rozhodl zaručit se za půjčku 10 000 Kčs od Legiobanky. Ztroskotal na nepřijatelných podmínkách. Klubu vyšla vstříc Česká záložna v Duchcově. Nové ohrazené hřiště bylo slavnostně otevřeno 13. května 1922 zápasem s AC Sparta Praha. Pražané podlehli 2:4.
Vybudování nového hřiště znamenalo pro klub zadlužení a následně krizi, hrozící Slovanu likvidací. Za této situace dokázal Slovan vyhrát i druhý ročník župního poháru, když ve finále porazil vojenskou jedenáctku z Mostu. V mistrovství I. třídy skončil čtvrtý. Člen klubu, čtyřiapadesátiletý Lacl, zvítězil v chodeckém závodě Praha – Mělník. O dva roky později se zúčastnil štafetového běhu Zborov – Praha a spolu s ostatními byl přijat prezidentem T.G. Masarykem na pražském hradě.

Fotbalu v Duchcově je sto let - část třetí

Teplice – V roce 1929 získal Slovan Duchcov subvenci 4800 Kčs. Ze zakoupených starých cihel začala výstavba kabin. Kroniky dále říkají, že z nedostatku finančních prostředků nebylo možné důstojně oslavit 15. výročí existence klubu.
Přes problémy v oblasti finančního zajištění činnost pokračovala až do roku 1938. Celou tuto dobu patřil fotbalový tým SK Slovan mezi přední účastníky I. třídy s výjimkou roku 1933. Tehdy sestoupil do I. B třídy, ale po ročním působení se vrátil zpět. V tomto roce se Slovan střetl s účastníkem celostátního mistrovství Rapidem Vinohrady a remizoval 2:2. S mistrem republiky Slavií Praha prohrál 1:5. Dále sehrál zápas s Viktorií Ledvice, jehož výtěžek byl odevzdán ve prospěch propuštěných dělníků. O rok později, v roce 1934, hrál Slovan utkání ve prospěch pozůstalých po hornících, kteří zahynuli při katastrofě v dolu Nelson.

Poslední zápis výborové schůze ze dne 31. srpna 1938 uzavřel další kapitolu historie Slovanu Duchcov, přerušenou německou okupací a druhou světovou válkou. Stejně jako v průběhu první světové války i ve druhé, přes přímé pronásledování Čechů v prvních letech nacistické okupace, zůstalo snahou vyvíjet činnost v kopané. Hlavním cílem bylo udržovat národnostní cítění, probouzet a podporovat odpor proti okupantům. Tato činnost musel probíhat opatrně. Protože se opět našli lidé, hrozící žalářem. Proti zákazu se fotbal začal hrát. To nezůstalo utajeno nacistům a tak v Trnovanech, Trmicích a dokonce i v Duchcově, byli hráči vykázáni z hrací plochy ještě dříve, než mohli nastoupit k vlastnímu utkání.

Fotbalu v Duchcově je rovných sto let (část čtvrtá)

Teplice – Zprávou o tom, jak dopadli čeští fotbalisté, když se na začátku druhé světové války pokoušeli hrát proti zákazu nacistů, končilo včera třetí pokračování ze stoleté historie Slovanu Duchcov.

Vzápětí po okupaci pohraničí byl Slovan zlikvidován. Majetek zabaven a spálen. Kroniky zaznamenaly naději, když se členovi Slovanu, panu Majerovi, podařilo získat povolení ke hře prostřednictvím Spojovacího úřadu pro cizince pracujících v Říši. Ukázalo se však, že podmínky byly nesplnitelné. Každý zápas se musel nahlásit šest týdnů předem, k cestě bylo zakázáno používat železnici i kolo, soupeři mohli být pouze z místního okresu. Nařízení se obcházelo a zdařilo se odehrát deset utkání v mistrovství „Sudet,“ ve kterém Slovan nakonec zvítězil. Nejhezčí střetnutí sehrál s vysoce favorizovaným Zeiss Werke (8:3). Dále absolvoval Slovan řadu přátelských klání, která se těšila značnému zájmu diváků. Příkladně duel s Lomem sledovaly tři tisícovky příznivců. Kádr mužstva tehdy tvořili příkladně Kadeřábek, Stupka, Brodský, Jonáš, Suchý, Košek, Levický, Dopěta, Stárek. Hlavními organizátory byli v čele s J. Majerem Slavík, Kolátor, Kadeřábek, Brodský, Albín, Hájek, bratři Kozákové a Minařík. Tato činnost se ukázala být velmi prospěšná. Nejen z pohledu národnostního. Slovan si tak připravil hráče, kteří vytvořili po osvobození nadějné jádro mužstva. Činnost duchcovské jedenáctky v průběhu okupace byla oceněna na slavnostní schůzi 11. června 1945, po které začala další éra historie Slovanu Duchcov.

Ve výboru se objevila nová jména. Kolátor, Kozák, Minařík, Stádník, Růžek, Suchý, Triml, Kalousek, Hájek a další. Bylo navázáno na tradici a ve Slovanu se znovu prezentovaly oddíly těžké a lehké atletiky, lyžování, házené, tenisu atd. Činnost okamžitě po válce zahájilo fotbalové mužstvo. První zápas vyhrálo v Mostě vysoko 7:1. Mezi 48 kluby severních Čech byl Slovan po válce prvním hostem na Čechii Žižkov a svým vystoupením získal mnoho přátel. Mužstvo bylo zařazeno do I. třídy. Velkou posilou byl ligový hráč Vojtěch Bradáč, získaný z SK Nusle. Tým Slovanu se stal finalistou Poháru svobody, když ve finále podlehl velmi silnému celku SK Teplice – Šanov 4:9. Zahájeny byly práce na hřišti. Ke krytí nákladů vybrali členové mezi sebou 7 500 Kčs.

Sto let fotbalu v Duchcově - páté pokračování

Teplice – Krátce po skončení druhé světové války uskutečnil Slovan Duchcov valnou hromadu. Za přítomnosti místopředsedy fotbalového svazu ČSR Doležala, předsedy středočeské župy Bryndače, hostů z redakce listu Rudé právo, zástupců Místního národního výboru, Okresního národního výboru a dalších hostů. Do čela Slovanu byl zvolen obětavý funkcionář Antonín Nezbeda, čestným předsedou MUDr. Leopold Stýblo.
Smrt v řadách klubu po skončení zápasu

Začátkem roku 1947 postihla klub velká ztráta. Po skončení zápasu v Mostě náhle zemřel hrající trenér Vojtěch Bradáč. Za krátký čas působení v Duchcově vykonal pro klub mnoho práce a byl každému příkladem. V tomto roce stoupl počet členů na 287 a historicky poprvé vybojoval Slovan divizi. Po jednoročním působení byl na základě reorganizací soutěží opět zařazen do I. třídy.
V roce 1948 došlo ke sjednocení tělovýchovy s organizací Sokol a oddíl začal vystupovat pod jménem Sokol Slovan Duchcov. O dva roky později měnil název na Sokol TDV (Továrny dětských vozidel – poz. red.), poté na Baník a v roce 1964 se vrátil k původnímu Slovan.
Výrazná kapitola klubové historie

Přes potíže v roce 1952, kdy se výhrou 4:3 v Lounech zachránil v I. třídě, si průměr udržoval do roku 1955, který se stal další výraznou kapitolou klubové historie. A mužstvo se stalo přeborníkem kraje a postoupilo do divize. Zásluhou hráčů Kadeřábka, Březáka, Stárka, Veverky, bratří Urbánků, bratří Poláků, Krále, Kozáka, Stránského a dalších. B mužstvo skončilo v okresním přeboru druhé, dorost se stal přeborníkem kraje a v závěrečných bojích o titul mistra ČSR se umístil třetí. Druhý dorost i žáci se stali přeborníky okresu. A mužstvo však divizi neudrželo a po ročním působení se vrátilo do I. třídy.

Zřítili se až do okresního přeboru

Chmurný čas postihl duchcovský fotbal v následujících letech. První mužstvo klubu se v roce 1961 zřítilo do okresního přeboru, v roce 1964 se v této soutěži objevilo znovu. V historii duchcovského fotbalu to byla nejnižší soutěž, kterou A mužstvo hrálo. Ale i v těchto pro Slovan těžkých dobách se našli obětaví lidé, kteří modrobílý prapor znovu zvedli. Patřili k nim Poch, J. Veselý, Civín, Koudelka, Plaček, Abrahám, Fišer, M. Malina, Matějka, Březák i hráči J. Polák, Z. Polák, Nikodým, Z. Job. V paměti příznivců je utkání Slovan Duchcov – Hostomice, hrané v Bílině před návštěvou 3000 diváků. Mělo rozhodnout o tom, kdo z těchto dvou protivníků postoupí do I. třídy. Byl to Slovan. Zvítězil 4:1.
V roce 1963 se nad hřištěm přehnala vichřice. Nadělala značné škody. Po výzvě o pomoc jen Dukla Slaný pomohla. Sehrála zdarma utkání.

Z historie FK Duchcov - 6. pokračování

Teplice – Předcházející páté pokračování ze stoleté historie FK Duchcov končilo zmínkou o vichřici, která v únoru 1963 nadělala značné škody na majetku tehdy oddílu kopané. Kroniky pokračují informací, že poté zdravotní komise Krajského výboru ČSTV označila sociální zařízení oddílu jako nevyhovující a nařídila vybudovat nové, odpovídající aktuální normě. Pomohl Městský národní výbor. Výstavbu zařadil do akce Z, uvolnil finanční prostředky a členové oddílu odpracovali tisíce brigádnických hodin na díle v hodnotě 1 500 000 Kčs.

V roce 1966 se vrátil do mateřského oddílu Jaroslav Časta, který oblékal dres v prvoligových Teplicích. Stal se hrajícím trenérem prvního mužstva Slovanu a již v sezóně 1966 – 67 postoupil se svými svěřenci do krajského přeboru. V následující sezóně zaklepal Slovan na brány divize. V rozhodujícím utkání o postup podlehl 1:3 České Lípě a ozvěna neúspěchu se plíživě ozvala. Na konci ročníku 1971 – 72 sestoupil modrobílý tým z Duchcova do I.A třídy. V následujících letech se v tabulce pohyboval jednou dole, podruhé nahoře.

Dalším významným mezníkem klubové historie je rok 1980. První mužstvo Slovanu se sloučilo s celkem TJ Sklo Union Teplice B, které v té době na hřišti v Duchcově hostovalo. Tento krok znamenal, že zbytek mužstva začal v okresním přeboru. Trenérem se stal bývalý hráč Slovanu Jaroslav Huml a mužstvo skončilo v soutěžním ročníku těsně za Hvězdou Trnovany. Humla vystřídal Zdeněk Chládek. Cílem byl postup. Podařilo se. Dokonce jednoznačně.

S náskokem jedenácti bodů před druhým celkem tabulky. Na starty ve vyšší soutěži se Slovan posílil několika hráči z rezervy TJ Sklo Union Teplice a schylovalo se k malé senzaci.