Přímo po skončení duelu, který Baník vyhrál 4:3, se dokonce u hlavního rozhodčího Roberta Borosche dožadoval přiznání všech branek do zápisu. „Nenapsal mi tam ani jeden, ony to totiž nebyly čistokrevný vlastňáky, kdy se člověk klasicky ukopne a spadne to tam. Dvakrát jsem úplně změnil směr střely, brankáři to šlo na druhou stranu, než původně čekal. A do třetice? To jsem vykopával míč z brankové čáry, ale sjelo mi to na šajtli, a míč skončil pod břevnem. Rozhodčí mi řekl, že mi ty góly do zápisu nenapíše, protože ze mě nechce udělat takovýho blbce," líčí své „chvíle slávy" osecký šprýmař.

Hattrick měl v oseckých fotbalových kruzích bouřlivý ohlas. „Spoluhráči, trenér i další lidi, kteří chodí na fotbal, si ze mě ještě tak dva tři týdny utahovali. Bral jsem to s nadhledem, hlavně díky tomu, že se vyhrálo."

Váňovy vlastní góly byly infekční, dva týdny po jeho unikátním kousku se podařilo skórovat do vlastní branky i oseckým starším žákům. „V jednom zápase si dali naši hráči dva vlastence, každý po jednom. Kuriozitou je, že u družstva starších žáků působím jako vedoucí. Hlavní trenér k tomu řekl jen to, že dát si jednu vlastní branku je vlastně výborný, protože v Oseku máme lepší střelce. Takže každý, kdo si teď dá v našem klubu vlastní gól, je pochválený, že dá pouze jeden, a ne tři jako já," zakončuje baníkovec Patrik Váňa povídání o svém nevšedním podzimním příběhu.