Jak byste zhodnotil pohárový zápas?
Řekl bych, že toto utkání bylo o úroveň těžší než s Brozany. Králův Dvůr na nás vlétl a v prvním poločase byl rozdíl mezi oběma týmy znatelný. Soupeř byl rychlejší, všude byl dříve. Trvalo nám, než jsme se s tím vyrovnali.
Z první střely na branku jste dostali gól…
To byl zásadní rozdíl proti předkolu MOL Cupu, ve kterém jsme se hned v začátku prosadili my. Teď jsme inkasovali jako první a hned od úvodu zápasu jsme museli dohánět ztrátu. Když to zpětně zhodnotím, tak výsledek prvního poločasu 0:2 byl pro nás milosrdný. Pak jsme dali kontaktní branku a zbytek zápasu byl zajímavý.
Ten gól jste dal vy. Mohl byste popsat situaci?
Dostal jsem se k odraženému míči. Bál jsem se, že překopnu ránu, snažil jsem se, aby to byla dobrá rána. Myslím, že to brankář neviděl, nedosáhl na to. Pokud by střelu viděl, asi by ji zastavil. Podařilo se nám snížit.
Věřil jste, že Srbice dokáží vyrovnat?
V tomto poháru je jedno, zda tým prohraje o gól nebo o dva. Otevřeli jsme hru, nic jiného nám nezbývalo. Vypracovali jsme si nějaké dvě tři dobré šance, ale bohužel to nevyšlo.
Jak jste si užil letošní MOL Cup?
Byl parádní, pro Srbice je účast v MOL Cupu historickým okamžikem, který se už nemusí opakovat. Z Předkola jsem přes Brozany postoupili do prvního kola, ve kterém jsme vypadli s Královým Dvorem. Užili jsme si to, ale je to pro nás náročnější, hned v sobotu nás čeká další zápas.
V poháru proti sobě hrají týmy, které by se obvykle neutkaly. Zamlouvá se vám to?
Právě v tomto ohledu je MOL Cup skvělý. Pochopitelně, pokud na sebe narazí týmy z jiných soutěží, tak rozdíl mezi nimi je obrovský. Králův Dvůr byl na tom fyzicky lépe, rozdíl byl znát.
Oba pohárové zápasy jste nehráli v Srbicích, ale v Chlumci. Cítil jste nějaký rozdíl?
Jedině pozitivní. Kvalita chlumeckého hřiště a trávníku je parádní. Obě utkání jsme si užili a máme radost, že jsme mohli hrát právě v Chlumci.
Pokud byste postoupili do druhého kola, soupeřem by bylo Ústí, věděl jste o tom?
Věděl. Byla to pěkná motivace, zahrát si proti Ústí by bylo pikantní. Nevím, jak bychom dopadli, protože v prvním kole dalo FK Ústí deset gólů Brandýsu nad Labem (smích). To nezjistíme, nepostoupili jsme.
Jak vzpomínáte na ústecké angažmá?
V Armě jsem strávil šestnáct let, takže půlku života (úsměv). Sice už v současném kádru není mnoho kluků, se kterými jsem hrál, ale i tak se za nimi občas zajdu podívat. Když mi to časově vyjde, chodím na všechny domácí zápasy. Beru to jako takovou svou povinnost, navíc se mi líbí styl fotbalu, který hraje Ústí.