Moc nechybělo a gól jste vůbec nedal…
Na tabuli už bylo moje číslo, střídání bylo na spadnutí. Otto Urma na nic nečekal a míč rozehrál. Běžel jsem do vápna z posledních sil, šel jsem tam na blind, míč ke mně propadl a já už měl lehkou úlohu, balon jsem jen uklidil hlavou do sítě. Jsme rádi, že jsme vyhráli.

Jak se vám hrálo? Byl to vlastně váš první zápas za Teplice.
Bylo to hodně o běhání, zápas mě stál hodně sil. Na pěkném hřišti v Dubí se ale hrálo dobře, měl jsem vedle sebe hráče, kteří mají zkušenosti z áčka. Bylo to znát. Už to bylo o kvalitě. Ti kluci o sobě vědí, umí to dávat.

Měli jste dobrý vstup do zápasu, pak jste se ale z trávníku vytratili.
To je pravda. Proč? Asi jsme přestali napadat, nevím. O poločase jsme si pak řekli, že musíme hrát jako prvních 25 minut. Zase se nám pak začalo dařit.

Za týden hrajete zase doma, je to pro vás výhoda?
Tak určitě je lepší hrát první dva zápasy nový sezony doma. Proti Bohemce budeme chtít potvrdit vítězství z úvodního kola. Snad zase dostanu na hřišti šanci…