S tamním fotbalovým klubem byl dlouhá léta spjatý Radek Dražil. „V Horním Oldřichově jsem působil zhruba 30 let. Samozřejmě mě ten konec mrzí, mrzelo to ale i kluky, kteří tady hráli a zapadli do týmu,“ zavzpomínal na zánik kopané v Horním Oldřichově.

Dražil na to nebyl sám, s chodem klubu pomáhali Jarda Kožár a Jirka Kožár. „Já jsem se více staral o hřiště, kabiny, provoz. V tom mi pomáhal Jarda Kožár. Jirka byl v roli trenéra. Od nikoho jsme nic nedostávali, od svazu to byla žebrota. Nebyl žádný sponzor, všechno jsme museli utáhnout z příspěvků. Právě proto na všechno pořád vzpomínáme,“ zakroutil hlavou.

Pět let (2005-2010) v týmu, který spadal pod město Děčín, působil Petr Humlíček, který v současnosti hraje I. B třídu za Union Děčín. „Fotbal se tam hrál hlavně pro zábavu a pro žízeň, nebyly tam nějaké velké ambice. Pamatuji si, že tam byla opravdu skvělá parta lidí, která se starala o chod klubu. Žádní funkcionáři tam nebyli. Před domácím zápasem jsme si museli sami nalajnovat hřiště. Sami jsme si opravovali a udržovali kabiny. Dresy se praly u Radka Zdražila. Zázemí opravdu nebylo přepychové. Ale mělo to své kouzlo. Prostě hřiště na samotě u lesa,“ usmál se Humlíček.

Historie fotbalového klubu skončila v létě v roce 2010. Kdo za to mohl? Z velké části útok divoké zvěře. „Opakovaně nám na hřiště lezla prasata a byla z toho pěkná paseka. Scházel nám plot, vlastními silami jsme se snažili trávník srovnat tak, aby se mohlo hrát. Když tam prasata vlítli v týdnu, byl čas to do mistráku dostat do figury. Pokud tam vlezli v pátek, byl z toho problém,“ zdůraznil Dražil.

Opakované prasečí nálety už pak byly nad síly tamních fotbalových srdcařů, v roce 2010 tak fotbal v Horním Oldřichově definitivně zemřel. „Nikam to nevedlo. Město to nechtěli řešit, náš klub je nezajímal. Neměli jsme žáky, žádnou mládež. Kvůli tomu jsme odešli do Boletic, kde jsme si pronajali hřiště a vytvořili boletické béčko. Spartak nám vyšel vstříc. Hřiště v Oldřichově patří městu, všechno to usnulo. Teď tam působí kynologický svaz, takže tam pobíhají pejsci,“ pokračoval Dražil.

Boletická rezerva skončila v roce 2012. Hřiště v Horním Oldřichově už nemá ani jednu branku, hráčské kabiny jsou v tragickém stavu. Areál ale neleží ladem, využívá ho Český kynologický svaz, který má i svého správce, který se o bývalé fotbalové hřiště stará.

„V Boleticích začal být problém s lidma. Ti nejstarší hráli za béčko. Kluci, co se nevešli do áčka, nám měli zaplácnout díru. Jenže hrát za nějakou rezervu je moc nezajímalo. Přitom na začátku to tam vůbec nebylo špatný, sedlo si to. Ale postupně to uvadalo,“ posteskl si.

Poslední soutěží, která se na oldřichovském pažitu hrála, byla okresní III. třída. „Kdysi se tu kopal okresní přebor. V nejlepších letech jsme dostávali nabídku k postupu. Třeba ze sedmého místa. Ale už bylo na naše síly, cestovat ve vyšší soutěži třeba do Mikulášovic. Myslím si, že bychom tam fotbalově nepropadli, ale nestačily by peníze. Je pravda, že naše hřiště nepatřilo k těm dobře dostupným, ale když se tady hrál dobrý zápas, přišlo i sto fanoušků. Nebylo to ale pravidlem,“ pokýval hlavou Dražil, který aktuálně působí v týmu Lokomotiva Děčín.