Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Pouhý den po předsezónní tiskové konferenci, na které šéf představenstva klubu Pavel Šedlbauer ostře kritizoval vedení fotbalového svazu, jej skolila silná mrtvice, které tři dny na to podlehl.

Za slzy se nestyděli ani ti největší tvrďáci, Hrdlička byl zkrátka fenomén. Za svůj dlouhý funkcionářský život se ani jednou neocitl na pranýři bulvárních médií, kauzy a skandály se mu vyhýbaly. Ředitel teplického klubu samozřejmě nebyl svatý, stejně jako není nikdo z nás, avšak jeho charisma a gentlemanské vystupování z něho pro fotbalovou veřejnost činilo ryzí osobnost. Uznávali ji i Hrdličkovi  protivníci, těch ale František neměl mnoho.

Jeho náhlý odchod byl velkou ránou nejen pro český fotbal, ale hlavně pro teplický klub; s následky Hrdličkova skonu se na Stínadlech potýkají ještě dnes.  Nejvíce František Hrdlička chybí své rodině. V sobotu by se nenahraditelná osobnost české i teplické kopané dožila 60 let.

Táta mi chybí každý den
„Na tátu vzpomínám každý den, a nejen já, ale všichni v rodině. Schází mi každý den. Kolikrát se potřebuju na něco zeptat okolo fotbalu, rozuměl mu fakt skvěle, v něm mi vždy dokázal poradit. Vždycky mi otevřel oči. Říkal, že když nevím, tak si mám nechat poradit od starších, ti už něco prožili. Měl pravdu. Chybí také na Stínadlech. Táta by byl rád, že se Teplice teď zvedají. Vůbec by nenadával, že tým hodně brání. Pochopil by, že je nutné se po předchozí nevydařené sezoně odpíchnout od dobré defenzivy. Fotbal byl jeho život. A jak by slavil své šedesátiny? V úzkém rodinném kruhu, tak to měl nejradši."
Martin Hrdlička, nejmladší syn

Jeho památku si budou moct všichni připomenout v Modlanech, kde celý sobotní program bude patřit oslavám 70 let kopané na Baníku. Právě tam bude pietní místo, u kterého se budou hromadit květiny a svíčky pro Františka Hrdličku a také pro Petra Škohela, legendu modlanského fotbalu, kterého před rokem potkalo to, co před dvěma roky teplického funkcionáře.