Hráči jej kopačkami vyprodukovali tolik, že by zahltily měřič emisí, pokud by u hřiště fungoval. Teze, že sport má probíhat v čistém prostředí a s ozdravnou hodnotou, v Sobědruhách neplatí. Rozrytá hrací plocha a mraky prachu vynulovaly sportovní hodnotu hry. Z poznání tohoto utkání se na jedné straně nabízí otázka, zda sobědružské hřiště splňuje hygienické normy a zda stav hřiště není zralý k uzavření.
Na druhé straně je s podivem, že oddíloví funkcionáři za toto hřiště, dle jejich vyjádření, platí Magistrátu města Teplice nájem, který jej neupraví do podoby vesnických hřišť, obvyklých v západní Evropě. Sobědružští by měli hledat pronájem travnaté plochy alespoň na mistrovská utkání. V opačném případě se slogan „sportem ku zdraví“ změní na slogan „sportem k trvalé invaliditě.“ (fš)