Motivací pro něj byl i velký kamarád Jakub Kohák, známý multifunkční umělec. “V úterý jsem se hlásil ve stanu pražského Českého červeného kříže. Jakub do toho šel taky, ale spolu jsme tam nebyli. Nejdřív si mě proklepli, pak jsem se zaregistroval do aplikace a jsem na telefonu, kdyby nějaký senior potřeboval pomoct. Nakoupím mu, přivezu jídlo, léky. A také chodím po Praze a rozdávám letáky, aby o tom projektu vědělo co nejvíce lidí.”
Každý z dobrovolníků si může vybrat, jak chce pomáhat. Vše záleží na možnostech daného jedince. “V tom systému aplikace to lze navolit. Dostanete takový startovací balíček, kde je dezinfekce, roušky, rukavice. A také vám řeknou, jak se chovat, aby to bylo bezpečné. Co jsem viděl, tak v té aplikaci je už spousta lidí, to je skvělé! Jestli se bojím? To ne. Říkám si, že jsem byl celý život sportovec, jsem zdravý. Ale nechci škádlit karmu, musím zaklepat.”
Martin Fenin nyní bydlí v Praze. Kolem sebe pozoruje, že lidé berou nebezpečnou a záludnou nemoc vážně. “Je vidět, že Praha drží spolu. Třeba metro je prázdné, ulice města. Jsem rád, že se dodržuje vládní nařízení. Štve mě, když vidím, že ho někdo porušuje, že je bezohledný. Takový člověk je s prominutím prase. Kdyby bylo na mně, tak bych vše ještě zpřísnil. A to je přeci co říct, když to říkám já, který jsem to měl vždycky tak nějak na háku a snažil se vše nějak obejít,” nebere si vicemistr světa do 20 let z roku 2007 servítky.
Bývalý skvělý útočník po svém sportovním i životním pádu stojí opět na nohou, i do sportování má novou chuť. Fotbal hrál naposledy před více než dvěma roky. “Po pandemii bych mohl znovu začít, to budu se všemi fotbalisty na stejném levelu, protože řada z nich je jen doma a s míčem nic nedělá,” culí se legendami opředený sportovec. “Zatím jsem ještě nabídku nedostal, ale je pravda, že jak jsem se zase začal hýbat, tak mi fotbal chybí,” přiznává.
Poté, co do Fenina znovu vstoupila energie, začal cvičit, běhat. “Teď to moc nejde, cvičit můžu doma, na televizi se nevydržím pořád koukat. A s přítelkyní jezdíme běhat do lesa. Stranou od lidí, chci jít příkladem. Proto používám i tam roušku, i když je to s ní hrozný."