Většina sportovců k otázce prezidentských voleb pochopitelně není lhostejná. Budou při své volbě ctít hodnoty a myšlenky, které jsou jim od mládí vštěpovány? Ve druhém kole se můžou rozhodnout právě mezi gentlemanstvím a fér hrou generála Petra Pavla, které se bez skrupulí staví tváří v tvář arogance, zákulisní intriky, lhaní a další nesportovní praktiky Andreje Babiše, nad nimiž zůstává v kontextu toho, o co a na jaké úrovni se hraje, zdravý rozum stát.

Není od věci připomenout, jak sport jeden z prezidentských kandidátů v době covidové pandemie coby předseda vlády poznamenal. Bezprecedentní zavírání sportovišť, zákaz sportování ve školách (pokud vůbec zůstaly otevřené), omezování amatérského sportu, rušení soutěží… Pamatujete? Mládežnický a amatérský sport se z nesmyslných rozhodnutí tehdejší Babišovy vlády vzpamatovává ještě dodnes.

Zmíním i sliby v rámci Babišovy předvolební knihy, konkrétně pak kapitoly „Sen o fair play". Plány o podpoře a výstavbě sportovišť (v každé větší obci!) zůstaly skutečně jen snem. Investiční plán potěšil a neurazil, jak to u slibů bývá. Realita ale byla jiná. Zřízení Národní sportovní agentury nadělalo klubům více problémů než užitku. Objem peněz plynoucích do sportu sice nabotnal, v porovnání s tím, jakou podporu náš sport potřebuje, především ten mládežnický a amatérský, byl marginální. Navíc zmiňovaná vláda zadlužením státu přispěla k současné inflaci, která (nejen) sport fackuje ze všech stran.

Při rozhodování komu dát svůj hlas v prezidentských volbách na výše uvedené nezapomínejte. Zaslouží si podporu sportovců člověk, který svou nekompetentností velkou měrou přispěl k tomu, že sport udělal za poslední roky velký krok dozadu? Andrej Babiš sportovce nejednou zklamal. Nyní je čas, aby oni zklamali jeho a u voleb mu za jeho minulou i současnou unfair hru dali červenou kartu.