Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„O takovém úspěchu se mi nesnilo. S kluky v reprezentaci se známe už dlouho. Jsme sehraní, prospívá nám to. Víme, co ten druhý udělá, jak se v dané situaci zachová. Vždycky ale záleží na srdíčku. Když ho nemáte, tak se můžete znát celý život a nepůjde to,“ hledá Mareš příčinu vítězného tažení šampionátem. V Kanadě je měsíc, odloučení od svých blízkých moc dobře nesnáší. „Je to už hodně dlouhé, stýská se mi po rodičích, známých a hlavně po mé přítelkyni. Co bych za to dal, kdybych s ní jen chvíli mohl být,“ smutní po své milé. Alespoň na dálku však přítelkyni Martinu pozdravil po své penaltové trefě proti Japonsku. „Měl jsem pod dresem tričko se srdíčkem a jejím jménem. Běžel jsem ho ukázat na kameru,“ zmiňuje gólovou oslavu své životní trefy. Přítelkyni mu připomínala i hora sladkostí, kterými vybavený přeletěl oceán. „To mě drželo při životě, protože jinak tu máme stravovací stereotyp,“ ušklíbá se nad těstovinami a kuřecím masem. Ofenzivní záložník, či útočník, se stal v týmu české reprezentace dvorním holičem. „Ze společné kasy mi celý tým koupil holící strojek. Troufnul bych si i na jiné účesy, než-li na ty, které mají kluci na hlavě. Nezaručuji ale, jak by to vypadalo,“ zubí se Mareš, pro něhož je móda životním stylem.
Kolega Martin Fenin k tomu dodává: „Teď když jsou všichni na krátko, tak není co gelovat.“ Samotný Fenin má také zvláštní libůstku. Jeho pokoj zdobí vyrovnané komínky prádla a i ze země by se pomalu dalo jíst: „Nesnáším nepořádek. Naštěstí můj spolubydlící Marek Suchý je také takový, takže to soužití s ním je úplně v pohodě. Ale někteří kluci jsou čuňata!“ žaluje na své spoluhráče.
Po vítězném čtvrtfinále si čeští fotbalisté odpočinuli. Měli totiž den volna. „Ráno jsme se mohli trošku prospat. Následoval lehký výklus a pak už jsme šli do údajně největšího nákupního střediska na kontinentu. Byl v něm obrovský aquapark, zábavný park s horskou dráhou, plno obchodů a dokonce i kluziště,“ popisuje cíl výletu Fenin, jehož již mají v merku španělské kluby. Se svými spoluhráči byl nadšený. „Měli jsme čtyřku. Já, Kuba Mareš, Marek Suchý a Honza Šimůnek. Všichni jsme na takové blbiny jak stvoření, pořádně jsme si bazén užili. Určitě více, než nakupování. Stejně nám v pět hodin zavřeli krámy. Ale i tak už mám dárky pro své blízké nakoupené,“ slibuje domů malá překvapení. Stejně tak je na tom i Feninův spoluhráč z Teplic. „Moc rád nakupuji dárečky. Baví mě své blízké rozmazlovat,“ přiznává se Mareš. Při nakupování a vůbec při styku s kanadskou veřejností se ale musí mít naši reprezentanti na pozoru. „Fanoušci jsou po celém městě s vlajkami, zpívají, nádhera! Jsme tu za bohy. Chtějí po nás kartičky s podpisy, společné fotografie. Úplný opak toho, co se děje u nás. Tam na nás koukají jako na machýrky, kteří chodí v týmových soupravách a tak podobně,“ povzdechne si Mareš při vzpomínce na tuzemské reálie.