Fotbalový filantrop žijící na Maltě Jiří Hora koupil zadlužený druholigový klub z Ústí nad Labem. Armu tak zachránil před krachem. „Mně není lhostejné, že by klub dost pravděpodobně úplně skončil. Uprostřed každého problému se skrývá příležitost a já tu příležitost prostě vidím. Arma může být jako Malta – krásná, úspěšná a atraktivní. Má k tomu všechny předpoklady,“ říká nový majitel Hora.

Jste rodák z Klatov, mládí jste prožil v Bílině, dům máte v Teplicích, žijete na Maltě, teď vlastníte klub v Ústí – to je zajímavý životopis…
Spíše mi to přijde jako místopis. Životopis je o tom, co člověk dělá a kým je. V tomto smyslu může být můj životopis snad zajímavý. Vždy jsem chtěl dělat zajímavé věci a projekty, dosáhnout výjimečných cílů. Pokud se mi to daří, pak mám zajímavý životopis. Ale to ať posoudí jiní, ne já.

Co Čecha přiměje odstěhovat se na Maltu a naopak, co člověka, který žije na Maltě, přiměje koupit druholigový fotbalový klub v Čechách?
Žít na Maltě je atraktivní. Cítíme se tam s rodinou skvěle. Všechny čtyři naše děti chodí do americké školy a jsou tam šťastné jako blechy. Kvůli dětem, angličtině a touze žít ve Středomoří jsme se tam odstěhovali. A proč Arma? Protože mi došlo, že vše co jsem dosud ve fotbale dělal, a také vše, co jsem dosud v životě po cestě nasbíral, to vše teď můžu zúročit v novém projektu. Arma může být jako Malta – krásná, úspěšná a atraktivní. Má k tomu všechny předpoklady.

Proč právě Arma? Řekl jste, že klub má potenciál, ale zároveň spolupracuje s Teplicemi, nebojíte se, že zůstane stále jen jejich „farmou“?
Naše filozofie je jasná. Budujme silný region a buďme připraveni to klidně lídrovat, bude-li třeba. Teplice by nám v tom měly být partnerem. Silné Teplice posilují region, stejně jako silná Arma. Máme společný cíl – silný ústecký region. Arma jako farma Teplic je jen mýtus.

Podle vás má zdejší klub na to, být jednička v regionu. Jak chcete přetlačit Teplice, které mají silné sponzory?
Nechceme přetlačování. Nechť jsou Teplice silné a úspěšné. To nám hraje do karet. Pomáhají tvořit silný region a to je voda na náš mlýn. Region je dost velký na to, aby uživil i více silných klubů. Podívejte se třeba na Liberec a Jablonec. Jezdí mezi nimi tramvaj, tak k sobě mají blízko, a oba přitom hrály v lize ve skupině o titul.

Vy máte blízko i k Teplicím, kde vlastníte také jeden klub, že? Pomáháte tedy raději „slabším a menším“, než abyste vložil svůj kapitál do klubu, který hrál v minulosti třeba i Pohár UEFA?
Ano, obecně se cítím spíše advokátem slabších, protože to více potřebují. Mojí motivací je pomoct těm, kteří to potřebují, pokud o to stojí. Proto jsem se také rozhodl nabídnout pomoc Armě. Není to ale žádná oběť či charita. Je to příležitost, protože v Armě je velký potenciál.

V Teplicích působil i současný výkonný ředitel Army Petr Heidenreich, sehrálo to roli při vašem příchodu?
Ano a ne. Ano, určitým dílem či spíše dílkem to přispělo, ale klíčové faktory pro moje rozhodnutí byly jiné. Máme korektní vztah. Petr je pro Armu a její budoucnost důležitý. Je např. místopředsedou Ligové fotbalové asociace, která organizuje první a druhou ligu. To je mimořádná pozice. V Armě je ale celá řada dalších lidí, kteří mě motivují, např. pánové Kožíšek, Bechyně či trenér Křeček. To jsou příklady lidí, kteří jsou pro Armu nosní a na které já vysloveně spoléhám. Stejně jako ve firmě, tak i v klubu platí, že ho tvoří lidé. To je alfa a omega.

Jak tedy rozdělíte pozice a odpovědnosti?
Řešit konkrétní organizační uspořádání klubu je trochu předčasné. Nepřevzal jsem dosud ani akcie od města, a tak ještě nemohu vykonávat akcionářská práva. Až se tak ale stane, provedu personální obsazení orgánů a navrhnu nový management. Já osobně se chci podílet pouze na strategii, na novém organizačním nastavení klubu a na personálním obsazení důležitých pozic. Ostatní budu delegovat.

Informace, že podnikatel z Malty koupil za tisícovku Armu, která je navíc silně zadlužená, vzbudila velké diskuze, co na to říkáte?
Jsem rád, že téma Army lidi zajímá. Lidé mají ale zatím málo informací. Já např. nejsem podnikatel z Malty. To je nepřesná informace. Nepodnikám a nejsem z Malty. Jsem Čech z Ústeckého kraje a moje profese je auditor. A mám své investiční aktivity, vše v ČR. Před dvěma lety jsem prodal část nemovitostí a z těchto peněz nyní mohu financovat své projekty. A jedním z nich je i Arma.

Většina z diskutujících ale nezná celou pravdu, ve skutečnosti splatíte i dluhy Army vůči městu, můžete to trochu rozvést?
Investice nečiní tisíc korun, to je asi každému jasné. To je jen symbolická cena vstupenky ke skutečné investici, která bude činit celkem 12,5 mil. Kč, z toho částka 3,5 mil. Kč bude činit splácení dluhu městu a zbylých 9 mil. Kč pak vložím do společnosti na doplnění prodělaného kapitálu.

Máte auditorskou firmu, sám jste stav klubu zmapoval, přesto jste do něj investoval. Nebylo by snazší koupit nezadlužený klub?
Situaci klubu jsem naštěstí znal, takže jsem mohl reagovat rychle. To bylo důležité. Pomalé řešení by bývalo mohlo přivodit kolaps. Jinak já jsem žádný klub ke koupi nehledal. Problém klubu si našel mě. A mě nebylo lhostejné, jak by klub mohl skončit a jak by i dost pravděpodobně skončil, tedy že by úplně skončil. Uprostřed každého problému se ale skrývá příležitost a já tu příležitost prostě vidím. A tuhle vizi přináším společně s potřebnou finanční injekcí.

Splatit dluhy chvíli potrvá, jaké jsou tedy vaše vize do nejbližší budoucnosti?
Nejbližšími úkoly jsou převzít akcie, jmenovat orgány společnosti a sestavit manažerský tým.

Letos byla Arma blízko postupu, co kdyby ta možnost přišla příští rok znovu?
Na výzvy jsme připraveni, ale choďme nohama po zemi a neztraťme pokoru a soudnost. Pokud se ale bude dařit, napneme síly, abychom byly připraveni na všechny eventuality.

Jste majitel klubu, plánujete pravidelně navštěvovat domácí utkání?
Samozřejmě. Nejen že plánuji vidět Armu co nejvíce v akci, ale hlavně se na to moc těším. Začátek sezóny ale bohužel nestihnu, protože budu na cestách v zahraničí.

A co opačně, například zimní soustředění ústeckého celku na prosluněné Maltě?
Malta je úžasná, ale má jeden velký fotbalový handicap – málo přírodních trávníků. Hřiště jsou převážně umělá a to by asi trenérovi a hráčům moc nevyhovovalo. Arma má ale teď v mé osobě na Maltě svého ambasadora, tak je dost možné, že se urodí třeba něco jiného. (úsměv)

Máte i spoustu fotbalových aktivit. Vydáváte Football Club, v němž se podle vašich slov zabýváte fotbalovou kulturou, co to znamená?
Je to srdcovka a unikátní projekt zároveň. Kupte si libovolné vydání čtvrtletníku Football Club a pochopíte to během chvíle. O fotbale se dá psát povrchně nebo třeba bulvárně. Anebo inteligentně, do hloubky. A to my děláme. Samé krásné texty od špičkových autorů. Je to návykovka. Závislost vzniká po první dávce. (smích)

Mimo to jste i v Klubu přátel Josefa Masopusta, udržujete jeho odkaz a opečováváte i Zlatý míč, je to pravda?
Beru to jako své poslání. Pepík Masopust je pro mě životní téma a moc si vážím toho, že jsem ho mohl osobně potkat. Změnil mi život. Vždy si říkám, co by tomu či onomu říkal. Věřím, že by nás podporoval i s Armou. Měl cit pro dobré věci a Arma je dobrý projekt. Jeho Zlatý míč by byl asi nadále u něj ve vitríně pražského bytu, ale na Armu by putoval při první příležitosti.

Může se tedy ke Zlatému míči běžný fanoušek dostat a třeba se s ním vyfotit?
Může. Přivezeme ho a lidem ukážeme. Vhodnou formu a příležitost najdeme.

V nynější chvíli jste prakticky zachránil ústecký fotbal před krachem, už vám přišla nějaká poděkování či jiné reakce od kamarádů, nebo i od neznámých fanoušků?
Reakcí je tolik, že mi z toho jde hlava kolem. Nesmíme se tím ale nechat příliš unášet. Musíme s chladnou hlavou a s velkým odhodláním pokorně pracovat a věřit, že na konci naší cesty bude další krásný příběh, na který budeme právem hrdí. To je moje velké přání, aby byla Arma hezký a inspirativní příběh, který přinese radost nám i lidem.