„Řekl jsem už v létě, že je to celá moje poslední sezona a na tom se nic nemění, do přípravy normálně nastupuji,“ řekl Verbíř, jenž před necelým měsícem oslavil 38. narozeniny, ale chuť do hry neztratil.

Víte, kolikátá příprava vás čeká?
Mám to přesně spočítané. Bude to moje příprava 84 (pozn. red.: řekl s nadsázkou, ve skutečnosti se jedná o jubilejní čtyřicátou přípravu).

Co od ní očekáváte?
Co já od ní můžu očekávat (úsměv). Čeká mě měsíc dřiny, měsíc, který nemá žádný fotbalista rád. Ale tím, že bude poslední, tak si ho budu chtít i užít. Musíme se kousnout, dobře se nachystat. S tím do přípravy půjdu.

Budete hodně myslet na to, že je příprava opravdu poslední?
Určitě budu hudrovat a nadávat při každém tréninku tak, jak jsem to dělal vždycky. Ale tím, že se budu dřít zřejmě naposledy, tak se snad budu moct občas i zasmát.

Existuje něco extra, co v přípravě nesnášíte, a naopak?
Nejlepší pocit člověk má, když si večer lehne do postele a promítne, jak si tělo huntoval. Co nesnáším? Nemám rád, když se musí běhat ve velkém mrazu. Na druhou stranu se člověk zahřeje a nějak se to kompenzuje. Už mě asi jen tak něco nepřekvapí.

Řekl jste „zřejmě poslední příprava“. Existuje tedy nějaká naděje, že byste pokračoval i po této sezoně?
Člověk neví v normálním životě a ani ve sportu, co bude zítra. Ale je to naplánované tak, že chci v létě skončit.

Fanoušci vás mají rádi, i na hřišti vypadáte, že se fotbalově cítíte pořád dobře…
Nejen fotbalově, ale i zdravotně se cítím dobře. A to je důležité. Za poslední tři roky jsem kromě maličkostí žádné problémy neměl, nikdy jsem dlouho nemarodil, proto jsem si mohl kariéru prodloužit až do 38 let.

Jakou motivaci máte pro poslední půlrok?
Bojujeme o účast v evropských pohárech, a to na dvou frontách - v poháru Ondrášovka Cup je šance asi větší, na to se chceme zaměřit – a v lize. Pohled na tabulku není hezký, chceme ho vylepšit.

Fotbalová veřejnost si vás žádá do sestavy. Bavil jste se s trenérem, jakou roli budete na jaře plnit?
Žádná dohoda s trenérem Plíškem neexistuje. Za poslední tři roky jsem vynechal snad jeden trénink, jsem připravený. Pokud dostanu šanci od začátku v základní sestavě, budu se o ni rvát. Když ne, nastoupím v průběhu zápasu. Vždycky chci, aby ten pohled na Pavla Verbíře byl jako za celých dvacet let. Tedy, že nic nevypustil, rval se do poslední minuty.

Role náhradníka vás neuráží?
O mně je známo, že jsem bezkonfliktní typ. Nikdy jsem neměl problémy s žádným trenérem. Na konci kariéry si pověst nechci pokazit.

Chápete filozofii klubů, že sázejí na mladší hráče, kteří jsou pro ně příslibem, sportovním i ekonomickým, do budoucna?
Chápu, ale už jsem nejednou řekl, že mladí dostávají šanci ve všech ligových klubech, ale ne všichni si ji zaslouží a váží si ji.

Uvažoval jste, že budete hrát fotbal po skončení prvoligové kariéry i na nižší úrovni?
Během posledního půlroku, kdy jsem řekl, že budu končit, se ke mně doneslo, že už mám asi dvacet registraček po celém okrese. Hodně klubů by mě asi chtělo mít, ale já jsem nikomu nic neslíbil. Uvidíme po konci kariéry, ale u fotbalu bych rád zůstal.