Teplice, které v týdnu zasáhla epidemie střevní virózy, vyjely na Žižkov. Přitom přemýšlely o odložení utkání. „Ale odložit zápas je složitý administrativní proces. Potřebujete zprávu hygieny a další náležitosti,“ popsal tiskový mluvčí klubu Petr Heidenreich.

Tak nastoupily. Radši ale neměly. Na Žižkově padly 0:3. Co je ale „horší“ porazily se z půlky samy. Pod druhou trefu Žižkova se totiž „podepsal“ kapitán Teplic Pavel Verbíř. Jeho gól tak aspiruje na „vlastňák“ historie Gambrinus ligy.

Skoro na půlce se dostal do úzkých po presingu soupeře a poslal malou domu. Jenže z malé a neškodné se stala velká a zrádná. Míč plachtil dvacet metrů, dopadl před gólmanem Tomášem Belicem a přeskočil ho. „Beru to na sebe. Věděl jsem, že Pavel mi dá malou domu, atakovali ho, ale omylem to zvedl. Byla to má chyba,“ kál se při vzpomínané situaci gólman Belic, čemuž přihlížel i reprezentační kouč a bývalý teplický trenér Petr Rada.

„Čekal jsem, že to budu mít. Ale balon divně skočil a já už na něj nestačil zareagovat,“ popisoval. „Není o čem mluvit, takové góly by brankář měl chytat.“

Podle slov trenéra Plíška byla právě druhá branka zlomová. „Srazila nás,“ věděl. „Druhý poločas jsme pak dohrávali s vypětím všech sil,“ připomněl psychiku i virózu.

Zdá se to jako omyl, chyba, nebo jen smolná vteřina.

Co se však dá dělat… Belic měl jen jednu šanci, jak ho zastavit a neporušit pravidla. Nezahrát v pokutovém území rukou. Jinak by následoval nepřímý kop. V tomto případě ze vzdálenosti asi 11 metrů! Ale v rozhodujícím momentu zazmatkoval a při vyběhnutí zabrzdil.

Stalo se. A třicetiletý slovenský gólman dobře věděl, že nemá cenu se vykrucovat. „Na Pavla se zlobit nemůžu,“ zastává se ho.

Jednoho ze smolařů se pak zastal i útočník Viktorky Petr Švancara. „Zkusil mě povzbudit. Říkal, že to divně skočilo. A že se to může stát jen na Žižkově,“ malinko se pousmál gólman.