Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Svému mužstvu jste doslova vychytal výhru. Vypadalo to, že jste nevěděl o tom, že při podobných exhibicích jsou domluvené remízy.
To nevím ani teď, že byla domluvená (smích). Mám takovouto srandu rád, ale vždy chytám naplno, na vítězství. Byl to báječný zápas před skvělou kulisou, užil jsem si ho. Jsem zároveň rád, že jsme to všichni dali bez rozcvičky, zvládli jsme to perfektně.

Jak jste se po skončení sezony udržoval?
Před 14 dny jsme skončili. Do té doby jsem trénoval, ale pak už jsem se vůbec neudržoval. Po sezoně totiž člověk potřebuje vždy naprosto vypnout.

Byla uplynulá sezona vaší poslední v Teplicích?
Já myslím, že jo. Neprodlužuju tu smlouvu, takže končím. Bylo to krásných deset let, hlavně jsem nesestoupil (smích). Přišel jsem na podzim 2006. Nejdříve jsem tu byl v pozici dvojky, pak jedničky. Potom jsme se s Tomášem Grigarem střídali, pak jsem byl zase spíš dvojka. Byly to opravdu krásné roky. Vyhráli jsme domácí pohár, vždy jsme hráli mezi pěti nejlepšími týmy. A i když se nám poslední sezona nepovedla, tak Teplice pořád řadím mezi top týmy ligy.

Budete končit úplně, nebo ještě budete někde chytat?
Uvidím. Teď se rozhoduju, jak to vše bude. Nějaké nabídky mám, tak to je k řešení.

Bylo pro vás těžké se smířit s tím, že se ten konec blíží?
Já už jsem tu skončil před třemi roky, kdy se na mé místo drali mladíci. Pak bylo vidět, že trenéry nepřesvědčili, tak zase sáhli po zkušenosti. Teď jsem zase o něco starší, tak mladší dostávají přednost. Ale to je normální fotbalový koloběh.

Vždy se o vás říkalo, že jste taková pohodová věčná dvojka. Neštvalo vás to?
Určitě mě to štvalo. Já jsem samozřejmě s Grigim bojoval o post jedničky, v první sezoně jsme se hodně střídali, ale bylo těžké s ním bojovat, když byl ve formě a bez zdravotních problémů. On je opravdu špičkový gólman, byl trojka v nároďáku. Upřímně jsem spíš čekal, že se prodá a mně se tím otevřou dveře, ale to se prostě nestalo. Tomáš měl zkrátka díky tomu, jak je skvělý, lepší výchozí pozici. Ale na druhou stranu si myslím, že když se zranil, tak jsem ho vždy plnohodnotně zastoupil, i když se to ode mě nečekalo. Za to jsem šťastný. Každý si myslí, že dvojka nic neznamená, ale není to tak: pořád se musí udržovat v kondici a hlavně musí být připravená hlavou. Druhý brankář může vždy naskočit do hry. Od toho jsem tady byl a myslím si, že se mi Grigiho dařilo zastupovat až nad očekávání.

O vás je známo, že se věnujete byznysu. Bude to jednou vaše povolání?
Teď na tom ještě nejsem tak, že bych se nemohl hýbat, s fotbalem tedy asi budu chtít ještě pokračovat. Dvoufázové tréninky už mě zmáhaly, to už pro mě není. Ale uvažuju, že ještě chytat budu. Věnuju se financím, investicím. Pořád to nějak rozvíjím a přemýšlím, jak s tím dál naložit. Je to oblast, ve které vidím perspektivu, které bych se chtěl věnovat. Zatím to ještě není na takové úrovni, že bych se s tím mohl živit, ale směřuje to k tomu.

Pokud už nebudete hrát fotbal vrcholově, budete mít i více času na rodinu.
Rodina je mým obrovským hnacím motorem a koníčkem. Ten čas chci skloubit tak, abych s ní byl co nejvíce, to je pochopitelné.