Osobnost Deníku
Přečíst článek >


Podzim vyšel vám i Teplicím. Začátek jara ale už tak senzační není, nějaké ztráty tam jsou…
…ale pořád se držíme nahoře. Věděli jsme, že jaro neprojedeme stejným způsobem jako podzim. Škobrtli jsme my, ale i jiné mančafty. Každým kolem se to mění. Myslím si, že divák může být natěšený až do konce, protože o titul hrají čtyři mančafty a ne jen dva jako dřív. Takhle zajímavá liga ještě nikdy nebyla. Máme za sebou dvě třetiny soutěže a právě začíná to pravé finále.

V sobotu vás Brno připravilo o domácí neporazitelnost, ale asi je lepší, že jste o ni přišli teď, než kdyby se tak stalo v předposledním kole, že?
Jedna vlaštovka jaro nedělá. Každý mančaft si tím projde a je lepší, že to přišlo teď. Věděli jsme, že ta porážka přijde a největší průser by byl se v tom babrat. Je dobře, že hrajeme hned ve čtvrtek a ty myšlenky směřují ke Slovácku. Mužstvo má sílu a jedna porážka s námi nezamává.

Tvrdíte, že jste odolní, takže na vás nemohl dolehnou tlak okolí?
Já si myslím, že ne. Už s Plzní to nebylo ideální, já ji ale považuju za černého koně. Jsem rád, že jsme ten zápas zvládli za tři body. Žádný tlak si nepřipouštíme, máme dost zkušených hráčů, abychom si to, jak se říká, pohlídali. Čím víc by na to člověk myslel, tím by to bylo horší. Řekli jsme si, že si každý zápas půjdeme užít a hrát v klidu. To je pro nás rozhodující.

Sparta po rozpačitém startu jara chytila formu a už vás přeskočila…
Lhal bych, kdybych řekl, že ji nesledujeme. Každý sleduje každého. Spartě dost pomohla výhra v Mladé Boleslavi, kdy zápas otočila v závěru a dobrou formu potvrdila proti Olomouci. Příští kolo bude zajímavé – Sparta hraje v Jablonci… Ale nás to tolik nezajímá, hledíme si sami sebe.

V březnu hrajete zápasy i během týdne. Jak se s tím vypořádáváte?
Je pravda, že březen je dost nabitý, ještě tam máme i vložený pohár. Možná, že je lepší, když jdou zápasy v rychlém sledu a míň se trénuje. Člověk to spíš přivítá, než když čeká na zápas osm devět dní.

V teplické záloze je teď velký přetlak. Nevadí vám, že nemáte své místo v základní jedenáctce jisté a musíte o něj bojovat s daleko mladšími spoluhráči?
Podzim jsem odehrál de facto celý, teď na jaře ze čtyř zápasů jsem nastoupil třikrát v základu. Cítím se zdravotně dobře. Je jen dobře, že je nás tam víc, zápasy přicházejí v rychlém sledu a trenér má alespoň z čeho vybírat.

Jak je to náročné honit se ve vašem věku s těmi mladými zajíci?
Na to odpovídám dost často. Pro mě je prvořadé zdraví. Jsem spokojený, že jsem v pořádku, užívám si každý trénink a zápas.

Jak to děláte, že máte stále jednu z nejlepších fyziček v týmu?
(Úsměv) Budu se opakovat, ale nejdůležitější je zdraví. Od toho se odvíjí nejen fotbal, ale i osobní život. V zimě jsem nevynechal žádný trénink, mám natrénováno a mám z čeho brát. To je plus.

V Teplicích jste prodloužil smlouvu, což znamená, že příští sezona bude vaše jubilejní dvacátá na Stínadlech. Už se na to těšíte?
Bylo by hezké završit tu dvacítku, člověk ale ve sportu neví, co bude za týden. Budu si přát, aby bylo zdraví a mohl jsem to zvládnout.

Ideální by bylo oslavit jubileum a mít už i ligový titul, co říkáte?
To je krásný sen. Vím, že má kariéra spěje ke konci a bylo by hezké, kdyby se to povedlo. Za deset kol ale může být všechno jinak… Já osobně i tým uděláme všechno pro to, abychom dokázali to, co si všichni přejeme.

O víkendu si zahrál za Blšany Horst Siegl se svým synem. Kdy uvidí dva Verbíře v jednom dresu Stínadla?
Mému klukovi je 17 let a zatím je v dorostu. Je to hezká představa, ale nebude záležet jen na mně, ale i na něm. Věřím, že se objeví v ligovém týmu, ať už to bude se mnou nebo beze mě. Věřím, že jméno Verbíř bude dál pokračovat na ligových trávnících.