Proč takový shon? 10. června, den po svých narozeninách, se stal koučem polského druholigového celku Arka Gdyně, který převezme po Františku Strakovi, jenž ho v nejvyšší soutěži zachránit nedokázal. V Polsku trénuje už od roku 2001, za tu dobu si u našich východních sousedů vydobyl slušné renomé. Tři roky po sobě se například stal nejlepším trenérem Pomořského vojvodství v anketě tamních novin.

Čtyři roky jste působil v celku Flota Świnoujście. Jaké to bylo období?
Přišel jsem, když se postupovalo ze čtvrté do třetí ligy. Pak jsme postoupili ze třetí do druhé a všichni říkali, že tam budeme jen na rok a pak půjdeme zpátky. A teď nám unikl postup jen o pár bodíků. Kdyby nepřišla nabídka z Arky, tak bych uvažoval, že zůstanu. Ale popravdě – nabídky z ambicióznějších klubů, než je Flota, jsem čekal. Ve Świnoujścích není fotbalová historie, ale dokázali jsme tamnímu klubu a městu udělat pěknou reklamu. S Gdyní jsem se rychle domluvil, přeci jen je to trošku jiný klub.

Je pro vás angažmá v Gdyni novou výzvou?
Ano, je to klub s tradicí, chce být v Ekstraklasie, čili nejvyšší polské soutěži, z níž na jaře sestoupil. Cílem bude okamžitý návrat mezi elitu. Polovina mužstva odešla, budeme budovat nové mužstvo. V létě je ale málo času na přípravu, člověk neví, jak to dopadne. I proto jsem téměř bez dovolené, aby se mančaft dal do pořádku.

V Świnoujścicích jste měl moře, budete ho mít i v Gdyni. Takže žádná změna po této stránce, že?

Musím se přiznat, že miluji moře! Koupu se i v říjnu. Studená voda mi nevadí. Gdyně je o něco dál od Teplic. Byl jsem zvyklý dojíždět hodně domů, mám tu rodinu. Teď nevím, jak to budu stíhat. Ale to bude trošku horší. Naštěstí žena ví, že je fotbal pro mě důležitý.

Vezmete si s sebou ze Świnoujścic nějaké hráče?

Beru si svého asistenta. S hráči je to těžší, mají do konce června smlouvy. Chtěl bych Nwaoga, původem z Nigérie, nejlepšího střelce druhé ligy. Ale má nabídky z turecké ligy, z německé bundesligy, takže to je nereálné přání.

Před vámi vedl Gdyni František Straka. Už jste s ním hovořil?

Nekontaktovali jsem se, i když se známe. Je ale zajímavé, že jsem dostal práci po Čechovi v polském mužstvu.

Zajímavé je i to, že František Straka, stejně jako vy, v minulosti působil na postu kouče v Teplicích, byť vy jste byl „pouze“ asistent. Neozvaly se vám nyní Teplice, když hledaly nového kouče po Jiřím Plíškovi?

Neozvaly. Rád bych pracoval doma, jsem z Čech dlouho pryč. Trenérů je ale hodně a je potřeba jít tam, odkud přijde nabídka. Kdyby přišla z Teplic, tak bych ji určitě zvažoval.

Stačil jste při své trenérské práci v Polsku sledovat dění ve fotbalových Teplicích?

Ve světě internetu to není dnes žádný problém. Sledoval jsem, jak si Teplice vedou. Stejně tak jsem pozoroval celou ligu. Viděl jsem většinou průměrné zápasy, ale abych posoudil hru Teplic, na to jsem je viděl málokrát. Spíše mluvím o celé lize.

V Polsku působíte již od roku 2001. Jak jste se vlastně k našim východním sousedům dostal?
Byla to souhra náhod. S Teplicemi jsme byli na soustředění v Německu, kde jsem se poznal s jedním manažerem, který když se poté dozvěděl, že v Teplicích končím, nabídl mi angažmá u týmu Śląsk Wrocław a tím to začalo.

Uměl jste už před tím polsky?
Protože jsem původem z Ostravy, byla mi polština blízká. V dětství jsme sledovali polskou televizi. Znal jsem řeč, ale neuměl moc mluvit. Postupem času jsem se do toho dostal.

Za ta léta už můžete říct, jací vlastně Poláci jsou…
Hodně pobožní! Všude jsou kostely a lidé do nich chodí každou neděli a o svátcích. U nás je něco podobného vidět jen na vesnicích. Poláci jsou také hodně zapálení do sportu, mnohem víc než Češi. Milují fotbal, plochou dráhu, skoky na lyžích a i další sporty. Když má nějaký Polák jet na mistrovství světa, tak jsou lidé v pozoru a neskutečně mu fandí a podporují ho. V jakémkoliv sportu. Také návštěvy na stadionech jsou mnohem vyšší než u nás. Fanoušci jsou zamilovaní do klubu, jsou hodně radikální, a tím pádem i nebezpeční.. Člověk má někdy z jejich fandění až husí kůži. Na stadionech není povolená pyrotechnika ani pivo. Každý, kdo přijede do Čech z Polska, se pak diví, že se tady pivo při fotbalech normálně prodává. A ještě jeden poznatek. Poláci Čechy nevyhledávají, ale nevadí jim.

Za rok Polsko pořádá s Ukrajinou mistrovství Evropy. Hodně se spekuluje o tom, jestli se stihnou dokončit stadiony a dálnice. Co vy na to?
Mistrovství Evropy Polsku hodně pomůže. Stadiony rostou jako houby po dešti, stejně tak se rozrůstá i síť dálnic. Sám jsem si to mohl vyzkoušet. Dříve to bylo s cestováním po Polsku tragické, teď se dá projet křížem krážem téměř v kuse. Já sice nejsem moc optimista, co se týče prací okolo výstavby před šampionátem, doufám ale, že se vše včas stihne.

A jaký můžeme čekat samotný šampionát?
Poláci se budou chtít vytáhnout, mnoho úspěchů zatím nemají. Budou plné stadiony, lidé budou fandit jak šílení, budou dvanáctým hráčem. Těžko ale říct, co se jejich družinou udělá to, že nehrála kvalifikaci a byla jako pořadatel přímo nasazena. Možná je výhodné vybudovat si formu právě v kvalifikaci…

Dostane se do Polska český tým?

Měl by postoupit. Současná situace ve skupině tomu přeje. Sice není lehká, ale ani těžká. Věřím, že si můžeme postup vybojovat. Hodně nám nahrála výhra Lucemburska nad Litvou.