Ptát se na pohodu v týmu po vítězství v Příbrami 3:0, je jako vozit uhlí do Newcastlu, přesto mi to nedá nezeptat se. Tak jak to je?

Je to dobré, ale nesmíme usnout. Teď nás čekají dva zápasy s relativně slabšími soupeři, měli bychom je vyhrát a to může svádět k tomu, že bychom na to mohli doplatit. Musíme zůstat nohama na zemi a uvědomit si, že to budou těžké zápasy. Půjdeme do nich s pokorou, jako do teď.

Oproti podzimu se hra Teplic výrazně změnila. V čem se skrývá ten obří veletoč k lepšímu?

Je to prostě týmový výkon. Každý bojuje za každého a pak jde všechno snáze. U mě je to o fyzičce. Po zranění a dlouhé přestávce jsem na podzim neměl kondici na to, abych vydržel 90 minut. Teď, když se vyhrává, přijde i pohoda.

Ta uvolněnost je zjevná. Je na vás evidentní, jak si fotbal užíváte.

Určitě. Výkony se zlepšily, ani v Ostravě jsme nemuseli prohrát (Lukáš rozhodl zápas polovlastním gólem, pozn. red.). Hrajeme lepší fotbal, už se na to dá koukat. Vládne pohoda, ale musíme makat dál.

Když to šlape, psychika hned vylétne strmě nahoru, že?

Moc bych to nepřeceňoval. Jednou vyhraješ venku 3:0 a pak doma prohraješ 0:1… Teď nás čekají dva těžké zápasy a ty musíme zvládnout. Do toho ještě pohár s Libercem.

Na druhou Spartu ztrácíte jen šest bodů a jste ve hře o příčky zaručující evropské poháry. Věříte si teď víc?

Čtyři zápasy se nám podařily, ale do konce sezony zbývá ještě dost času. Liga je vyrovnaná a každý může porazit každého. Musíme dál bojovat.

Kouč Jiří Plíšek postavil hru Teplic na vaší osobě, což se jeví jako správný tah. Vyhovuje vám, když jste v epicentru dění?

Těší mě, že to stojí na mně. Všichni mi věří, kdo by nebyl rád. Naše hra je ale spíš založena na celém mančaftu. Mám kolem sebe bojovné kluky, kteří makaj a o to je to pro mě jednodušší. Tým nikdo gólově netáhne, každý zápas může rozhodnout někdo jiný a to je velká výhoda.