Je sobota 18. listopadu 1978. Před dvěma týdny odvysílala Československá televize první díl Nemocnice na kraji města, v Praze je čtvrt roku v provozu druhá linka metra a celý národ ještě oslavuje Vladimíra Remka, prvního československého kosmonauta ve vesmíru. V rádiích se nejvíce hrají písně Karla Gotta a Hany Zagorové a v 1. fotbalové lize obhajuje svůj první mistrovský titul Zbrojovka Brno. Po dvanácti kolech je třetí, na posledním místě jsou ke zděšení všech svých fanoušků Teplice.

Mužstvo trenéra Karla Bílka sice za sebou má poměrně vydařené jaro, ale cosi v něm skřípe. Pryč už jsou Bičovský, Stratil, Vejvoda a některé další důležité součástky, díky kterým na Stínadlech žlutomodrý dobře namazaný stroj proháněl v první polovině 70. let nejednoho na titul pomýšlejícího favorita. Tepličtí mají na kontě pouhých 7 bodů za dvě výhry a tři remízy.

V neděli má pod Krušné hory dorazit Prešov, jemuž v tabulce překvapivě patří šesté místo; po sedmé příčce z minulé sezony to vypadá na další slušný ročník. „Žlutomodří“ na pátou pozici musí zapomenout, je před nimi tuhý boj o záchranu. Pokud neporazí Tatran, klesnou jejich akcie na udržený nejvyšší soutěže, kterou hrají nepřetržitě od roku 1964, zase o něco níže.

Jaroslav Bříza, 24letý urostlý útočník si uvědomuje, že se spoléhá právě na něho. Teplice nemají kanonýra, góly se jim dávat nedaří, ofenzivu mají v troskách. Trenér Bílek si navíc stěžuje, že je mladý talent hlavou v reprezentaci. Před rokem a půl ho braly z Chomutova jako nejlepšího střelce 2. ligy, logicky tak od něho čekají co nejvíce gólových příspěvků. Zatím se trefil pouze dvakrát; ve 4. kole přispěl k překvapivému skolení Brna (4:2), o kolo později se zapsal do listiny střelců krásnou střelou z dálky v televizním utkání na Bohemians (1:3).

Novinový článek ze SměruZdroj: repro

V devět hodin dopoledne vykoukne na trnovanském sídlišti z okna a hned mu je jasné, že něco není v pořádku. V pátém patře hoří! Bříza neváhá ani chvíli. Čtyřletého klučinu, který v bytě zůstal sám, zachrání odvážným čínem od nejhoršího. Malý capart, jehož maminka si odskočila nakoupit a jeho kvůli nastydnutí nechala doma, neopatrností rozdělal oheň. Poté už si s ním pochopitelně neuměl poradit.

Hektické chvíle vylíčil tehdy Jaroslav Bříza v týdeníku Gól. „Postupoval jsem k pootevřenému oknu po římse. Čas na rozmýšlení ani závrať nebyl, lehké to ovšem nebylo, nikdy jsem nic podobného nepodnikal. Byl jsem přitisknutý na zeď a postupoval krůček za krůčkem. Když už jsem byl v bytě, rozklepala se mi kolena, musel jsem se jít napít do koupelny. Bylo to i tím, že už se v bytě špatně dýchalo. Jen kluk byl pořád ve formě. Říkal bych, abych oknem dovnitř nelezl, že se bude maminka zlobit. Nabral jsem vodu do skříně a začal hasit záclony a skříň, jen aby nechytly postele a deky. Malý, asi čtyřletý hoch, mě zase napomínal, co prý tomu řekne máma, že jim polévám byt vodou. Zapalovač, se kterým si hrál, jsem mu sebral. Když už jsme to měli za sebou, sedli jsme si a kolena se nám třásla oběma.“
Jaroslav BřízaZdroj: soukromý archiv Františka Bílka
Břízova manželka se tou dobou také vydala na nákup. Nechybělo prý mnoho a celou záchrannou akci zhatila. „Pak mi říkala, že viděla nějakého chlapa na římse. Dokonce si prý myslela, že jsem to já; měl stejné džínsy a svetr. Pak to ale pustila z hlavy, protože věděla, že jsem doma a hlídám své dvě vlastní děti. Později jsem si říkal, jak by to asi vypadalo, kdyby moje manželka zezdola zavolala.“

Nevšední příhoda měla v neděli při utkání s Prešovem dohru. O přestávce domácí celek vedl 1:0. Tehdejší hlasatel Jiří Vondruška přečetl společnou zprávu Veřejné bezpečnosti a Požárního sboru. Když dočetl, diváci bouřlivě tleskali. Podle oficiálního údaje si jich do hlediště našly cestu na tři tisícovky. Po obrátce sledovaly dominanci Sklo Unionu, který i díky brance sobotní záchranářskou akcí povzbuzeného Břízy zvítězil 4:0.

„Mužstvo hrálo s velkým zaujetím. Jsem přesvědčený, že k tomu přispělo i lidské hrdinství Jaroslava Břízy,“ hodnotil zápas kouč Bílek. Útočník Teplic se ale jako hrdina necítil. „Já o tom takhle neuvažoval a ani neuvažuji. Měl jsem méně času, než když střílím na hřišti na branku.“

Jaroslav Bříza při utkání s PlzníZdroj: soukromý archiv Františka Bílka

V sezoně 1978/1979 dal Jaroslav Bříza celkem 6 branek. I s tímto minimalistickým gólovým počinem se stal nejlepším střelcem Sklo Unionu Teplice. Severočeši ligu nezachránili, v tabulce skončili poslední a sestoupili. Za tým z lázeňského města odehrál tmavovlasý habán, jehož sužovala různá zranění, během tří neúplných sezon 49 zápasů, vstřelil v nich 13 gólů.

Po posledním střetnutí ročníku, které Teplice na pražské Julisce prohrály s Duklou 0:5, lanařil Břízu bývalý teplický trenér Antonín Rýgr, toho času pracující pro Spartu Praha. Úspěšně. Po sezoně se Tepličan přesunul na Letnou, kde mu ale pšenka vůbec nekvetla. Během následujících dvou ročníků odehrál v rudém dresu pouze 15 duelů, dal v nich jednu jedinou branku. Jeho pozdější angažmá měla už jen punc nižších soutěží. Fanoušci na Teplicku si ale Jaroslava moc dobře pamatují, hrál například za Duchcov nebo Bystřany, gólů i díky ligovým zkušenostem dával nepočítaně.

#clanek|4620844#