Galerie: Upír a ghúl či ghoul Micohlav ze Žamberku

Obraz Ghúlové od Eugenea Rogera. Podobným ghúlem byl i Micohlav, tajemný žamberský přízrak, který vstával z hrobu a ohryzával mrtvoly Jiný obraz zachycující tajemného ghúla (Pekařova sebevražda) pochází od francouzského karikaturisty Amédéea Vignoly a byl otištěn v roce 1891 v Echo du Boulevard Amine objevila ghúly, ilustrace ke knize Tisíce a jedné noci, rytina z roku 1840 Upír poletující za nocí jako netopýr, ilustrace ke knize Vikram a upír z roku 1870 Likvidace upíra v představě litografa Reného De Moraine Tajemná představa hrůzných vampýrů vzrušovala v 19. století celou Evropu, české země nebyly výjimkou Tajemná představa hrůzných vampýrů vzrušovala v 19. století celou Evropu, české země nebyly výjimkou Micohlav prý bydlel v Žamberku za kostelem sv. Václava (na snímku) ve statku číslo 74. Kostel pochází již z roku 1348, současnou podobu mu vtiskl v 18. století chrudimský stavitel Donát Theodor Morazzi Po nocích prý Micohlav rozhrabával na žamberském hřbitově u kostela hroby a ohryzával mrtvé. Na snímku kaple Panny Marie Sedmibolestné v Žamberku