Tím prvním je síla sociálních sítí. Na nich byl incident popsán jednostranně, dokonce došlo k zkreslení některých skutečností. Bílinští byli vylíčeni jako psychopati, kteří neunesli porážku. Je nesporné, že chování zmiňovaného tria bylo za hranou, sestříhané scény skutečně připomínají divoké časy podružných kanadských a amerických soutěží sedmdesátých let.

Málokde ale bylo zmíněno, že v Kralupech selhala pořadatelská služba. A ne poprvé. Stejně tak nebyly preferované fauly hráčů Kralup, které především bílinského „Řepku na bruslích" Františka Bakrlíka nastartovaly. A protože fenoménem doby médií je přejímání příspěvků ze sociálních sítí, rozjel se hon na Bílinu. Řeklo se A, ale B se nevyslovovalo, nebo jen tak potichu, jak jen to jde.

Hroznů hněvu má nyní Bakrlík plné ruce. Na mobilu mu pípají výhrůžné zprávy od lidí, které vůbec nezná. Vyhrožují jemu i jeho rodině. Podobnou zkušenost mají i další bílinští hráči. Ne, nedělám z nich oběti, jak již zaznělo, chování „Hanson brothers“ bylo přes čáru. Ale… Sociální sítě jsou však katalyzátorem emocí, postihují často i ty, kteří jsou z obliga.

Důkaz? Dopad celého incidentu na druhý bílinský klub, který má stejný název. Vysvětlovat, jak se stalo, že v malém severočeském městě působí dva na první pohled totožné kluby, by bylo na několik článků. Zkrátka se tak stalo. Rozlišit Draky od Draků lze pouze podle rozdílných znaků a písmenek SK na začátku názvu klubu, který v Kralupech nechvalně vstoupil do podvědomí těch, kteří o něm doposud nic nevěděli. Právě „druzí" Draci se ale bez svého vlastního přičinění stávají terčem útoku anonymů; kralupského stigma se budou jen těžko zbavovat.