Po zhlédnutí zveřejněné skici interiéru zastřešené lední plochy, která má vzniknout Na Stínadlech, vybavil se mi listopad 1969. V té době jsem s posluchačkami ústecké Pedagogické fakulty pobýval v Ostravě na volejbalovém turnaji k 17. listopadu. Základní část turnaje družstvo hrálo v tělocvičně hornického učiliště ve Vítkovicích, finále v hale NHKG v Ostravě. Plocha tělocvičny v učilišti měla rozměry teplické sportovní haly. Do tělocvičny jsme chodili kolem zastřešené lední plochy, dá se říci haly, jejíž interiér byl silně podobný, téměř identický, návrhu teplického zimního stadionu. Shrnutí: v Teplicích se má stavět to, co bylo před téměř pětačtyřiceti lety vhodné pro učně hornického a hutnického cechu!!
Vzhled stavby, její vybavení pro bruslení veřejnosti, hru ledního hokeje, bude hodnocen mnoha příznivci teplického sportu. Mnozí diskutující na Facebooku mají shodné myšlení se současnou politickou reprezentací na teplické radnici (návštěvnost, počet diváckých míst rozhoduje o velikosti stavby). Pokud by mělo v 19. století zastupitelstvo na pražské radnici a Přípravný výbor pro výstavbu Národního divadla stejné myšlení jako tepličtí radní nyní při zadávání veřejné stavby, pak by architekt Josef Zítek místo dnešního Národního divadla postavil dřevěnou boudu. Nebo se do té doby nehrálo české divadlo v „Boudě"? Při projektování budovy Národního divalda měl Zítek na mysli reprezentativní budovu. Chci tím říci, že v Teplicích nyní lední hokej také není, to však neznamená, že v budoucnu nemůže být!
Každá nová stavba v Teplicích, zvláště je-li financovaná městem, má reprezentovat město. Měl jsem v životě to štěstí, že jsem před více jak čtyřiceti roky viděl haly v Brně, v Olomouci, Ostravě, v Praze, později v Chomutově, Ústí n. L., Liberci, atd. s kterými se teplická sportovní hala nedá srovnávat. To jsou skutečně sportovní haly a ne stodola, kde se sportuje.
Vrátím se k ND. Národní divadlo nebylo financováno jen ze sbírky lidí. K výstavbě přispěl císař František Josef I. (18000 zlatých), ruský car, knížecí rody jako Lobkoviczové(6000 zl.), Chotkové (4500 zl.), Kolowratové (4000 zl.) atd., majitelé závodů a již zmíněná národní sbírka. Co asi přispěje na výstavbu zimního zastřešeného kluziště, kterému se bude říkat stadion, současný primátor města, majitelé zprivatizovaných závodů, Tepličané?
Nyní se řeší výstavba kluziště, když architektonicky pěkný stadion se nechal zkorodovat, zničit bez údržby chladícího zařízení atd. Kdy přijde na řadu výstavba otevřeného letního koupaliště v přírodním prostředí? Nebude to louže podobná kachnímu rybníku?
Viděl jsem ve Švýcarsku, Itálii, Francii, Švédsku, Norsku městská letní sportoviště, kam lidé přicházeli a využívali je bez poplatku. Poplatek platili za sprchování či půjčení sportovního náčiní. Sportoviště byla vzorně udržována, čistá. To se u nás nemůže stát. Proč asi?
