1985/1986: Litvínov – Jihlava 2:3 (2:4,6:1,4:5 SN,3:2 SN,3:4 PP).
Nervy drásající sérii musel rozhodnout až pátý zápas. „Cheza" byla po základní části (2. místo) lépe postaveným celkem, proto se hrálo v Litvínově. Na začátku zápasu exceloval brankář „vojáků" Bříza, nejproduktivnější hráči domácích Růžička s Rosolem z něj byli zoufalí. Jihlavští se postupně dostali až do tříbrankového vedení, stav 3:0 ale od 49. minuty začal Litvínov mazat, nakonec se prodlužovalo. Potřetí za sebou se nájezdy jet nemusely, v 8. minutě nastavení nastalo na stadionu mrtvolné ticho; po  Žákově přihrávce překonal Kapouna jihlavský tank Válek.

1989/1990: Trenčín – Litvínov 3:0  (5:4 SN,7:2,7:3).
Pro Litvínov bylo semifinále velkým úspěchem; v základní části skončil až osmý, ve čtvrtfinále nečekaně pokořil jihlavskou Duklu. Kuriozita: žlutočerné vedl Josef Beránek, v trenčínském dresu vojákoval jeho syn, litvínovský odchovanec. Semifinálové souboje vyzněly pro Trenčín jednoznačně, i když první utkání, ve kterém srovnával tři sekundy před koncem Rosol, musely rozhodnout až nájezdy.

1990/1991: Trenčín – Litvínov 1:3 (3:5,4:1,3:4 SN,5:6 PP).
Krušnohorci si z Trenčína přivezli jedno vítězství, na domácím stadionu pak v báječné atmosféře vyprodaného zimního stadionu rozhodli. Poprvé v nájezdech, rozhodující penaltu dal Jeřábek, podruhé v prodloužení, když v poslední třetině prohrávali 3:5. Zlatou trefu obstaral Rosol. Po ní vtrhli nadšení diváci na led, brankář Orct se dlouho nemohl dostat do kabiny.

1991/1992: Trenčín – Litvínov 3:1 (3:5,3:1,5:4 PP,6:5).
A do třetice Trenčín! Historie se neopakovala, Litvínovští tentokrát přes Duklu do finále nepostoupili. Sice měli opět k dobru zpod Hradu Matúša Čáka jednu výhru, doma ale dvakrát těsně prohráli. „Chemici" žehrali na zranění,  Lang zkoušel hrát se sádrou na ruce, Orct nedochytal vinou vykloubeného ramena.

1992/1993: Litvínov – Vítkovice 2:3 (2:6, 2:7, 8:7 PP, 5:4 SN, 2:3).
Další legendární série, ani jeden tým v ní nedokázal vyhrát doma! Mužstvo kouče Ivana Hlinky nejprve dvakrát na svém ledě vysoko prohrálo, poté přivezlo dvě výhry z vítkovické arény; obě jsou nezapomenutelné – první duel byl jako na houpačce (po první třetině Litvínov vedl 5:1, před koncem prostřední části hry ale prohrával 5:7), ve druhém šel na nájezdy do klece nerozchytaný Orct, aby vrátil sérii pod Krušné hory. Našlapaný stadion, na kterém bylo hodně přes osm tisíc fanoušků, se ale výhry nedočkal, „Cheza" s kometou sezonu Petrem Fraňkem v brance prohrála 2:3.

1995/1996: Sparta – Litvínov 2:4 (4:1,4:6,1:4,5:0,1:6,4:5 SN).
Právě Petru Fraňkovi patřilo semifinále, které na jaře 1996 vzrušovalo hokejové příznivce po celé republice. Za nerozhodného stavu 2:2 na zápasy Litvínovští suverénně zvládli pátý duel, který se hrál na Spartě. Před vlastními fanoušky pak stvrdili finále v penaltovém rozstřelu, který byl v sezoně 95/96 jejich silnou zbraní.

1999/2000: Sparta – Litvínov 3:0 (4:1,3:1,4:3 SN).
Poté, co „Cheza" přešla 3:1 na zápasy přes Zlín, chtěla se do finále prodrat přes Spartu. V Holešovicích Reichel & spol. loupit nedokázal, doma je v nájezdech obral o naději stadionem nenáviděný Žemlička, když se štěstím pokořil Orcta.