Tou dobou už Brňané prohrávají 0:2, přesto je fandové nezatracují. O modro-bílém pekle se ale hovořit nedá, častěji se z rohu stadionu ozývají spíše Litvínovští. Když pak v samém závěru pečetí Hübl do prázdné branky třetí výhru v semifinálové sérii, jejich nadšení je těžko měřitelné; „cheza" je už jen krůček od finále!
Brno truchlí. „Holčičky!" zvolá kdosi k ledu, když opouští hlediště. Ale v úterý bude zase na svém místě. Víra komeťáky spojuje. Chtějí být první, kdo v historii otočí semifinále z 0:3 na 4:3!
Hráčům Komety však napoprvé nepomohlo ani posvěcení haly v svatostánek farářem, ani povzbuzování po strop nabité haly. Ta nyní nese jméno investiční skupiny s krkolomným názvem DRFG. Zvenku byste ani nepoznali, že se jedná o zimní stadion; Rondo se dá snadno zaměnit za nákupní centrum, jeho součástí je totiž supermarket!
Na ochozech zimáku, který měl svou premiéru v roce 1982 při světovém kuželkářském šampionátu, se družně zdraví oba tábory, litvínovští fandové zkrátka mají přátelé všude. Během pondělního utkání nezazní z hlediště ani jedno sprosté slovo, ani jedna urážka; takhle se má fandit!
Jak se má slavit, předvedli žlutočerní „ropáci" z pondělí na úterý. Někteří z nich se do postele dostali až v šest ráno. Před úterním utkáním hlásili, že našli podnik, kde si mohli dát symbolicky za svého hrdinu z brankoviště „horkého Francouze" čili svařák s hrozny z Francie.
Symboliku ctí i autor tohoto článku, který noc v jihomoravské metropoli strávil v ulici, jež nese název „Hlinky".
