Tatínek Pavel a maminka Andrea hokejem žijí, v „psí smečce“ mají devítiletou dceru Aničku a šestiletého syna Jakuba. Oba se lednímu sportu věnují už tři roky. „Začínali jsme v Bílině. Já chodím hrát hokej s hobíky, znám se z něho s šéfem bílinské mládeže Jardou Pospíšilem. A tak jsme to zkusili u Draků. Kluka to hned bavilo, holka se chtěla nejdříve naučit bruslit,“ líčí tatínek Pavel. Nakonec to ale dopadlo tak, že hře, ve které hrají hlavní roli brusle, puk a hokejka, propadla i Anička. „Byla tam podmínka, že musí mít na sobě výzbroj. Když si to oblékla, tak se jí to začalo líbit. Zkusila si hokej, byla nadšená,“ pokračuje maminka Andrea, fyzioterapeutka teplické nemocnice.

Mareschovi ale cítili, že holky to mají na ledě v Bílině těžší. „Přednost měli kluci, až pak se to doplňovalo holkami. Aničku moc nebavilo o sestavu bojovat, chtěla hrát. Když pak přišel do klubu Martin Cimrman, tak se to změnilo. Nedělal mezi kluky a holkami rozdíly, hráli všichni. Po přechodu Martina do nového teplického klubu jsme šli za ním,“ chválí maminka Mareschová současného předsedu HC Teplice Huskies. „On má s hokejistkami zkušenosti. A celkově je fantastický. Moc se nám líbí jeho přístup k dětem; umí je pochválit, motivovat, zaujmout,“ přidává.

Anička se s předsudky setkala i jinde. „Ve škole se mi děti smály, že dělám klučičí sport,“ přiznává malá hokejistka. Prý ani paní učitelka nebyla nadšená. „Skoro to Aničku odradilo. Pak ale zjistila, že je i dívčí hokej, že se mu věnuje spousta holek. Od té doby si už do toho nenechá kecat a užívá si to,“ má radost maminka. 

Teplický klub funguje od února, kdy byl otevřený Zimák. Mareschovi si během tří měsíců hokej zamilovali ještě více. „Kluk ho hraje i doma. Má branku, tak do ní střílí. Někdy nás ani nepotřebuje, vystačí si sám,“ usmívá se tatínek Pavel. „A málem už rozbil okno!“ práská na brášku Anička. Maminka přikyvuje. „Je to doma veselé. Už si stěžovali i sousedi, musíme to krotit. Pod námi bydlí pán, který je policista,“ přidává k dobrému.

Mít na hokeji dvě děti není pro rodinu Mareschovou finančně snadné. „Uskromňujeme se v některých věcech, třeba v dovolených. Ale jezdíme s dětmi na hokejové kempy, aby měly hokej i v létě. Já jsem tam ráda s nimi, máme je totiž ráda pod kontrolou,“ tvrdí maminka Andrea. „Ale stojí  to za to. Ten pocit, když v pět ráno kluk pustí hokejovou písníčku, třeba o Jardovi Jágrovi, je k nezaplacení,“ uzavírá příjemné povídání.