„My dělali Kettererovi kličky, Fini stříleli góly,” vzpomíná s hořkostí v hlase dnes 53letý Hrbek na třicet let starý šampionát a památný zápas se seveřany. „Bylo to i o tom štěstíčku, reprezentace ho měla o šest let později v Naganu. „Hodně za ten triumf vděčíme panu Hlinkovi. Škoda, že tu už není, byla to hokejová modla, spoustu věci by dal do pořádku. Byl to nesmírně férový trenér, takových koučů moc nebylo, není a ani nebude. Jeho a pana Wohla jsem uznával nejvíc." 

Slavný trenér Hrbka vytáhl do reprezentace, pod jeho vedením získal na olympiádě ve francouzském Albertville překvapivý bronz. Na litvínovského patriota zkrátka Hrbek vzpomíná moc rád, a to i proto, že ho v roce 1996 přetáhnul ze Sparty do města chemiků. „Měl jsme na Spartě nějaké neshody, tak jsem byl rád, že se povedl přestup do Litvínova. Medaili jsem tam za tři sezony sice nezískal, ale ani na ní ten tým neměl, protože tam nebyly peníze na kvalitní hráče.”

Kariéru hráč, který pokoušel, leč neúspěšně, své štěstí v NHL, postupně zakončil v menších klubech, naposledy oblékl v sezoně 2008/2009 dres německého ERV Chemnitz 07 ve čtvrté lize. A potom? Od hokeje si odpočinul v podnikání, trenérské nabídky ze Sparty odmítal. Nakonec ale kývl na možnost mít pod palcem několik mládežnických celků v branické Kobře. „Tak nějak jsem pochopil, že je to všude stejné. Chci hráče vychovávat spíš v provinčním klubu, tam mi to přijde víc smysluplné. Mým snem je vychovat nějakého dobrého hokejistu.”

Hokejista Washingtonu Alexandr Ovečkin se raduje z gólu.
Kvíz: Lesk a bída sovětských a ruských hokejistů v NHL. Co o nich víte?

Petr Hrbek má tři syny, všichni koketovali s hokejem. Nyní je u něj jen ten nejmladší, trénuje ho táta. „První v patnácti, druhý byl pak na hraně, že by mohl hrát třeba první národní ligu. Ale řekl jsem mu, ať si raději najde nějakou práci. Teď je mu 22 a je spokojený; já sám koukám, jak je pracovitý.”

Nejmladšímu z rodu Hrbků je 11 let, táta Hrbek s ním na led. „Ale abych pravdu řekl, tak spíš chci, aby moji syni byli normální lidi, ne hokejisti. Je to totiž dřina jako kráva. Beru to tak, že když se to povede, bude to něco navíc. Ale dobře vím, jak to chodí… Dnes je plno jiných lákadel - mobily, tablety, televize. Do toho první pusa, první pivo. Hlavní je, aby z něj byl slušný člověk. Hokej mu v tom může pomoct.”

Kromě hokeje toho Hrbek už moc nestíhá. V minulosti podnikal, nyní se snaží pomáhat své ženě na bazénku v Dolních Břežanech. „Dřív jsem chodil se starými pány Sparty na led, ale křížilo se to s tréninky, tak jsem ji musel říct, že už chodit nebudu. Trošku jsem přibral, jinak jsme ale spokojený. Trénování mládeže mě naplňuje," usmívá se na důkaz svých slov.