Přednášky doprovodí výstava 18 odstrašujících velkoformátových fotografií anorektiček, které autor Lukáš Horký pořídil se souhlasem pacientek na oddělení jednotky intenzivní péče psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně Bohunicích.
Na počátku všech byla touha po štíhlé kráse. Boj s kilogramy se ženám stal osudným v okamžiku, kdy přerostl v nemoc, která u každé páté končí smrtí. „Alarmující je zjištění, že mentální anorexie se objevuje už u osmiletých dívek. Na stáži v motolské nemocnici jsem několik takových pacientek viděla,“ konstatuje kurátorka výstavy, Veronika Balatová z Centra veřejného zdraví Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.
Ředitelka PPP Marie Šťastná s jejími slovy souhlasí. Podle ní, prvními signály o tom, že se s naší dcerou něco děje, je už její zvýšená pozornost o to, co jí. „Nejprve se děvčata velmi ráda baví o zdravém životním stylu, hledají různé diety, vedou polemiky o tom, zda být vegetariánkou. Ve chvíli, kdy se v tom začnou perfektně orientovat, znají kalorické hodnoty kdejaké potraviny a neustále si stoupají na váhu, může to znamenat riziko něčeho nezdravého. Skutečný problém nastává, když o tom mluvit přestanou, začnou se stahovat samy do sebe a nechtějí, aby je někdo sledoval,“ upozorňuje Šťastná.
Když bylo dceři paní Ilony z Dubí třináct, začala odmítat běžnou stravu. „Přestože při výšce 170 centimetrů vážila 50 kilogramů, velice toužila zhubnout. Přestala jíst chleba, tuky, cukry, jenom nízkotučné mléčné výrobky a jablka. Nakonec jsem se já stravovala v obýváku a ona v kuchyni.
Shodila 15 kilogramů a já proti tomu byla bezmocná. Zapracovala davová psychóza ve třídě,“ vzpomíná Ilona. Dnes se s tím už vyrovnala. Dcera se pořád stravuje mizerně, což se samozřejmě odrazilo na kvalitě jejích zubů a chudokrevnosti. Ale jí alespoň libové hovězí maso a trošku přibrala.
„Co zmůžu, když už je plnoletá,“ krčí rameny její matka. Několik podobných případů zná ze školy, kde učí. „Děvčata sní svačinu a pak se běží na záchod vyzvracet. Nebo naopak jsou schopny spořádat na posezení sáček chipsů a je jim to jedno.“
Profesorka Gymnázia Teplice Martina Mühlfaita upozornily na výstavu samy žákyně. „Loni na lyžáku jsme řešili podobný případ, ale dotyčná to údajně měla pod kontrolou. Mluvil jsem i s maminkou, byli jsme u doktorky, ta zjistila, že dívka je na spodní hranici a její problém naštěstí nedospěl k hospitalizaci. Dnes sportuje a zdá se, že je v pohodě,“ říká Mühlfait.
V současné době trpí v České republice mentální anorexií necelé 1 % žen. Statistiky upozorňují, že 4 až 10 % obětí anorexie jsou příslušníci silnějšího pohlaví. Výstava „Anorexie, bulimie – dvě hluboké propasti,“ je v prvním poschodí Pedagogicko psychologické poradny v Lípové ulici v Teplicích k vidění do konce listopadu.