V úterý bude číst od 18 hodin v Zahradním domě Teplice a od 20 hodin v ústecké knihovně. Nabídne pasáže z lehce neuctivé knihy Švéda Fredrika Backmana Co by měl můj syn vědět o světě. Jde o humorný pokus otce vysvětlit dvouletému dítěti, jak funguje svět. Hejlík stejnojmennou audioknihu i načetl. „Načítání knih je děsná dřina,“ tvrdí 37letý herec.

Rozesmály vás Backmanovy rady, příběhy a trapasy i přímo při četbě ve studiu?
Je to strašná sranda. Zcela upřímně, v listopadu s tím vyprávěním objedu naší zemi v rámci svého LiStOVáNí a poprvé za 15 let toho, co to děláme, budu na jevišti účinkovat sám. Celý text je vlastně stand-up comedy. Pro tatínky i maminky. Strašně jsem se smál u pasáže o ‘našich otcích’, jací jsou to šikovní ‘nadlidi’, jak je ještě neovlivnila elektronika, jak všechno dokážou vlastníma rukama a jsou v pohodě, protože si nic ‘nemohli googlit’. My už nemáme alibi, protože si přece vygooglit všechno můžeme!

Jak jste se na četbu připravoval?
Jsem z LiStOVáNí zvyklý jednat. Skoro mi připadá, že první čtení je nejryzejší. Já si vlastně i doma čtu nahlas. Na záchodě. Žena se tomu směje. Ví, že je to moje chvíle, která netrvá krátce. Ale ctí to. I za to ji miluju. Zcela upřímně, je to moje poslední chvíle, kdy mám na čtení čas. A užívám si ho. Druhá věc je, že nemluvím zrovna korektně, takže jsem měl dost problémů s výslovností, jenže nejsem úplně schopen tohle natrénovat. V tom se se mnou režisér Michal Bureš asi slušně trápil.

Co bylo při četbě ve studiu nejnáročnější?
Právě se dostat přes pasáže, kde jsem měl problém s výslovností, která by byla aspoň trochu přijatelná. Ale já vlastně ani nechtěl, aby to působilo příliš jako četba. Chtěl jsem prostě láteřit na svět a díval jsem se za mikrofon, jako by tam seděl můj syn Vojta. A Backmana jsem si k tomu jen půjčil. Těžké byly i momenty, kde v rámci dramatické scény nebo dialogu promlouvaly tři čtyři postavy. Nechtěli jsme z toho dělat úplně loutkařinu, ale zároveň jsme museli myslet na to, aby to bylo pochopitelné, jako když to člověk čte.

Co by měl váš syn vědět o světě? Co byste doplnil, kdybyste psal podobný „vzkaz“ vlastnímu synovi?
Myslím, že ta audioknížka je naprosto vyčerpávající.

Jak jste vnímal rozdíl mezi scénickým čtením a vyprávěním příběhu na mikrofon?
Je to jiné. I když zrovna tahle monologická knížka je v podstatě jedna přímá řeč. Myslím, že mi zkušenosti z LiStOVáNí, kde jsme zpracovali 108 knížek, pomohly.