Jaké pro vás bylo psát scénář?
Psal jsem ho s Tomášem Vondrovicem, pomohl nám film o něm. Příběh muzikálu je jednoduchý. Ale není tak důležitý, jako hudba Glenna Millera.

Jaké to je psát roli sám pro sebe?
Píšu si roli s tím, že ji může hrát i někdo jiný. Třeba za pět či deset let. Jsou i autorská divadla, kde si píšou role jen pro sebe. Ale má to jedno riziko: když pak autor není, nedá se jeho dílo hrát.

Je něco, k čemu vás tato role donutila? Třeba tančit?
K ničemu mě nenutila, vše bylo spontánní. Dělám poslední dobou už jen věci, které dělat chci.

Hru jste prvně uvedli v Karlíně. Vymyslel jste pro ústecké představení nějakou inovaci?
Každé představení, každá repríza jsou jiné. Snažím se to zjednodušit. Chtěl bych, aby to bylo tentokrát ve velkém stylu, aby lidé přišli na zábavnou revue a dobře se bavili.

Pohltilo vás to tehdy a pohlcuje zas?
Když režisér něco dělá, musí se do toho ponořit. Ať už do příběhu, nebo do muziky.

Je v Zasněžené romanci nějaký moment, na který se zvlášť těšíte?
Je víc takových míst, které jsme tenkrát měli rádi. Všichni jsme se vždy těšili na melodii, kterou každý zná a ani to neví. Zní: „Hej pane šéf, kde je tu nástupiště třetí, já náladu mám, cestovat zvolna a sám…“ To byla spousta zpěváků, kteří to zpívali. Lidi ten hit znají. Jen netuší, že to je Glenn Miller. Glenn je dál naprosto současný.

Třeba Ondřej Havelka hraje Millera i swing báječně.
Swing umí bezvadně, ale s orchestrem Melody Makers má širší repertoár. Hraje hudbu 30. let minulého století i Oldřicha Nového. To umí dost kapel a dělají to dobře.

Na koho z obsazení se těšíte?
Na celou řadu lidí, naše obsazení je hvězdné. Držte nám palce.

Umíte si „Romanci“ představit ve verzi pro zahraničí?
Určitě. České texty jsou kvalitní, ale kdyby se s ní někam jelo, což je pravděpodobné, užijeme originální texty anglické či německé. Sám jsem minulou sezonu dost hrál v Německu, na ten jazyk se cítím v pohodě.