„V pátek večer nám vítr bonsaje několikrát všechny shodil,“ posteskl si bonsaista Petr Krásný z Proboštova.
V sobotu už se ale počasí umoudřilo a tak si zájemci mohli v klidu prohlédnout jednotlivé rostliny a protože byla výstava i částečně prodejní, mohli si i nějakou odnést domů. Nádavkem získali řadu cenných rad, jak o ně správně pečovat.

PODÍVEJTE SE
NA FOTOGALERII

„Tenhle modřín je starý patnáct let. Modříny se dobře tvarují. Ten habrolistý jilm je Ládi Pravce. A tady vidíte misku, speciálně udělanou tak, aby vyniklo mrtvé dřevo a tvar bonsaje,“ ukazoval nám jednotlivé vystavené exponáty Petr Krásný, který nám ochotně dělal průvodce.


Prohlédli jsme si nejen jednotlivé rostliny, ale i lesíky, které už jsou složitější na pěstování, protože musí panoramaticky vyjádřit prostorový vjem, že jste se ocitli v mini hájku. K vidění byla i miniaturní krajinka, kde skupinku cipřišů krásně doplňovaly sukulenty.

S pěstováním bonsají začali v Číně, a tuto asijskou kulturu rozvinuli v Japonsku. Evropská bonsajová škola získává stále větší prestiž a čeští bonsajisté se v ní rozhodně neztratí. Dnes dokáží vytvarovat většinu klasických jehličnanů a listnatých stromů. Nejčastěji je možné vidět vedle borovic nebo smrků také modříny, buky, jasany, jalovce, habry, lípy a další stromky v malé okrasné úpravě. „Ale tady třeba vidíte čínský ptačí zob, ten k nám dovážíme, protože bychom ho tu nedokázali vypěstovat ani za sto let,“ ukázal nám zajímavou tučnolistou rostlinu náš průvodce.


Na otázku, jestli už umíme to, co Asiaté, se ale jen usmál: „Neumíme, to by bylo troufalé tvrdit. Mají obrovský náskok a cit, přenášený z generace na generaci. Evropa je jiná, máme jiný přístup a myšlení. Je ale pravda, že Japonce velmi zaujal, že je jiný než ten jejich,“ řekl nám Petr Krásný.

„Před deseti lety jsem učil pěstovat bonsaje Poláky, dnes už se mnohé můžeme učit od nich, protože byli na zkušené v Itálii. A Italové jsou evropskou špičkou v pěstování bonsají,“ dodal.

Bonsaj se hodí i do prostředí panelových domů, zejména pak takzvané pokojové bonsaje. Začátečníkům radí Petr Krásný pořídit si malolisté fíkusy, kterým nevadí vyšší teplota ani kouř, vyžadují jen dostatek světla. S bonsajisty jsme se rozloučili u východu u Klobásovníku, zvaného též Botulorodendron. Plodí prý třikrát do roka, voní na dálku a je důkazem, že bonsajisté mají smysl pro humor.