„Program byl sestaven tak, že si každý našel to své. Charisma a provedení strhlo obecenstvo k frenetickému ap-lausu. Myslím, že „děkovačka" překvapila samotného umělce. Bylo to milé a příjemné," ohlíží se za hudební Událostí Simonetta Fitzová.

Marcela Ivančová ji doplňuje: „Michal působí velmi skromně, o to více byla jeho hudba překvapující, lehká. Její poslech mne odnášel na vlnách snění pryč „z reality". Hraje lehce a krásně tak, jako by mu hudba vycházela přímo z duše," je ještě plná dojmů.

O mimořádném zážitku mluví také ústecká návštěvnice Ladislava Prokůpková:

„Na závěrečném rautu jsem si nenechala ujít příležitost prohodit pár slov s Michalem Maškem. Je to zlatíčko, milý, příjemný mladý muž s klukovskou duší a ohromným talentem, který je nepřehlédnutelný," ohlíží se divačka. Když se klavíristy ptala, kolik hodin denně cvičí, odpověděl: „Ani moc ne. Možná hodinu denně, ono to jde tak nějak samo." Ladislava se pousmála: „Ano, samo. Ale člověk vytuší za tou bravurní hrou desítky, stovky hodin, které předcházely a které Michal už moc nevnímá. Co by byl jen talent bez následného cvičení, odříkání a všeho, co talent brousí jako diamant do podoby, kterou musíme jen obdivovat?" ptá se milovnice umění.

Michal měl ten večer čtyřroli . Byl organizátorem, spíkrem i spoluhercem Pavlu Trojanovi ve scénickém čtení korespondence Bohuslava Martinů; ten byl stěžejním autorem hraných skladeb, Michal Mašek též představoval skladatelovy blízké přátele Stanislava Nováka, Jana Zrzavého a Rudolfa Firkušného.

„Ovšem nejvíce Michalovi sluší bravurní hra skladeb Bohuslava Martinů, nádherný Frederic Chopin a Jaroslav Ježek; Bugatti step jako přídavek, perfektní, hraný lehce a jaksi samozřejmě. Byl to krásný večer; člověka přímo povznášel nad malichernostmi všedního dne a ujišťoval nás, že jsou i jiné a lepší záležitosti, než je světová krize a všeobecný marast. Díky, Michale, za ten krásný večer," vzkazuje Lada Prokůpková.

A ohlíží se také za jinými zkušenostmi a souvislostmi: „Kdysi kdosi, jistě to byl učený muž, vědec či snad astronaut, prý prohlásil: Jediné dobré pozitivní, co na Zemi po lidstvu zůstane, je HUDBA. Žádné skvosty architektury, vynálezy či něco jiného. Jen tóny hudby, která letí světelné roky Vesmírem, která je nesmrtelná a má boží rozměr," dodala divačka.