Vedle půvabné muzikálové Moniky Absolonové budou hvězdami plesu Václav Neckář s Bacily, showman Vladimír Hron či herec Pavel Zedníček. Akce, která má letos podtitul „Kraj dobrého vína" roztančí i cimbálovka Petra Marady, Orchestr Bonus či Junior Band.

Ovšem předávání Cen Thálie 2013 se blíží. I proto jsme se Moniky Absolonové zeptali:

Létání mě nadchlo!

Před premiérou Mary Poppins jste měla velký strach z létání na scéně. Dá se na to zvyknout?
Zvyknout se dá v životě úplně na všechno. Někdy bohužel, jindy zaplaťpánbůh…
Strach mám vždy z něčeho neznámého, a já do té doby nikdy nelítala. Výšky nejsou můj koníček. Ale když jsme se to naučila, bylo to
jiné. To přijeli pánové z Anglie a různě tam se mnou poletovali… Navíc jsme věřila našim technikům, že mě mají natolik rádi, že nechtějí, abych se jim zabila. Protože Mary byla o technice a o mě… Takže už jsem pak tolik nepřemýšlela, co by se stalo, kdyby…
To, jak jsem letěla nad diváky, mohla si je prohlédnout, vidět nadšené rozzářené obličeje dětí a mnohdy dojaté obličeje dospělých, to byl jeden z nejsilnějších zážitků, jaké jsme kdy na divadle zažila.

Mimochodem, v Ústí jste Funny Girl hrála krátce, ale Mary Poppins v Brně ještě kratší dobu. Obrečela jste ji pak?
My jsme ji v Brně jen zkoušeli a hrála jsme ji v Praze. Bylo to celkem třicet představení, z toho já jich odehrála sedmnáct. To bylo v průběhu tří měsíců, kdežto Funny Girl jsme v Ústí zahrála dvacet sedmkrát během delší doby.
Nicméně Mary jsem obrečela. Jsem prostě plačka, obrečela jsem i muzikál Zorro, jsem prostě emotivní a taková zůstanu. Jsou prostě věci, které se mě mnohem víc dotýkají, vyrovnávám se s nimi hůř než jiní lidé. Na druhou stranu se mi možná někdy daří přenést ty emoce na diváky, protože to v životě sama hodně prožívám. Ale těžko říct.

Za příběh kouzelné chůvy Mary Poppins máte teď nominaci na Cenu Thálie. Jednu už jste dostala za ústeckou Funny Girl, teď se schyluje ke druhé…
To je úlet, co (smích)?

Čert vás vem!

Blahopřeji a držím palce. Ale zajímá mě, „nepopíchne" nominace sama uvedení slavného příběhu ještě i na jiné scéně v ČR? Nevrátí se nám Mary?!
Tak tedy „Čert vás vem!" To je moje odpověď na to, že mi v Thálii držíte palce.
A Mary se možná vrátí… Skončila definitivně v nastudování Městského divadla v Brně, kde jsme Adrianka Bajtková a já jako jediné hostovaly. Mary jsme si zkoušeli s panem režisérem Petrem Gazdíkem (držitel Thálie 2010 pozn. autora), ale protože už ji všichni ostatní uměli, byli jsme často na zkušebně sami, což bylo zábavné.
Mary Poppins mě strašně bavila. Po Funny Girl jsme si říkala: „Tak krásnou roli už nedostanu!" Ono by to bylo těžký, protože Funny je jeden z nejhezčích a nejtěžších muzikálů vůbec. Říkala jsem si: „To už asi nepůjde. Nepřijde už nic, co se mě tahle dotkne. Tak osudově, tak zásadně…"
Ale přišel scénář Mary Poppins, já si ho jen přečetla a bulila jsem. Hybatelem toho příběhu je sice Mary, ale hlavně rodina a děti. V tom muzikálu je strašně hezký, že je Mary tak mile navádí…
Je to zkrátka moc fajn a na konci i strašně dojemný… Je moc smutný, že jim srovná život a odletí zase jinam.

Ráda bych zakotvila

Letí od rodiny k rodině, jako vy od muzikálu k muzikálu, že?
Někdy mi přijde, že to tak chodí, a v mém životě tedy velmi často. Už bych ráda někde zakotvila jak pracovně, tak soukromě…
Tím, co Mary Poppins dělá, je mi blízká. Je to okouzlující postava. Když celý večer říkáte optimistické věty typu „Co není, může být. Stačí chtít a vše je rázem možné," když to řeknete dvacetkrát, začnete tomu věřit i vy sám. S Mary Poppins jsem zažila velmi příjemné období.

Prozradíte, co zazpíváte v Domě kultury v Ústí nad Labem na XI. Plese Ústeckého kraje?
Určitě tam zazpívám písně, které běžně zpívám. Pár písní z muzikálů, ve kterých jsme účinkovala a že jich nebylo málo! V každém případě se do Ústí na ples těším. Mám Ústí moc ráda, lidi mě tu vždycky dobře přijali. Těším se na další pěkné setkání.

Můžete být ještě v případě repertoáru pro ples konkrétní?
Návštěvníci uslyší něco z Rebelů, z Noci na Karlštejně, z Kleopatry, z Drákuly…

Antoinetta ještě ne

Uslyšíme už také hity z muzikálu „Antoinetta královna Francie", jehož premiéra vás v Praze v Divadle Hybernie teprve čeká?
To určitě ještě ne.

Proč? Nejste si v nich až tak jistá v kramflecích, či se to před premiérou ještě nesmí?
Za prvé se to nesmí, za druhé ještě ani nejsou k dispozici základy písniček zvukově vypšperkované natolik, aby už na ně bylo možné zpívat. Ano, hudba už je napsaná, ale přijde mi předčasné ty písničky někde zpívat, když ještě nejsou zcela dokončené.

S Davidem Deylem, symfonickým orchestrem a chlumeckým dětským sborem Koťata jste nazpívala duet Budu tu stát, ke kterému je i klip. Ten naděje plný song na text Xindla X je hymna Pochodu pro Avon 2013. Není škoda, že už není tolik šancí si ji s Davidem živě zazpívat?
Ale ona k tomu už byla příležitost právě při Avon pochodu. Myslím, že ten duet už zůstane pro nás dva otiskem loňské události. A nejen pro nás, ale i pro ženy, které pochod proti rakovině ulicemi Prahy jdou. Je fajn, že na něm zněla. Ta písnička je hezká a myslím, že v tomto duchu nikdy nezestárne. Určitě bych ji zpívala častěji a vím, že i David ji někdy zpívá. Sám beze mě (směje se), což je vtipný.

S Nárožným nehraju

Herci rádi dávají k lepšímu takzvané „příběhy z natáčení". Máte i vy nějaký?
Mám, a je čerstvý. Stal se mi včera. Něco takového jsem zažila poprvé v životě…
Zapoměla jsem si diář, tak posílám Olince Želenské, šéfce Divadelní společnosti Háta, esemesku: „Hrajeme od 19.00 v Adrii?" Odepsala mi „Ano".
Tak v 16.00 nastupuju do divadla u Heřmánků v Adrii, jdu do šatny a tam sedí pan Nárožný. Nesmírně si ho vážím, mám ho ráda, ale bohužel spolu v ničem nehrajeme…
Koukám na něj a říkám: „Dobrý večer, vy tu dnes hrajete?" A on že jo. „Fakt? A kde hraju já?" moc nevěřím. „No to vám řeknu přesně: Jinde!" směje se Petr Nárožný. „Kdyby tu nebyla kostymérka, tak si myslím, že jsem tu špatně já. Ale protože ji tu mám, jste tu špatně vy!" udělá významné gesto. Volám Lukáši Vaculíkovi a slyším: „Móňo, hrajeme v Divadle Palace." Takže jsme byli v Adrii já a pan Nárožný, každý za jinou hru. To mi přišlo fakt vtipný!"