Skupina ILLE je na turné s Never Sol. Možná s Anděly

Co spojuje loni nové české hudební skupiny ILLE a Never Sol? Tedy krom toho, že právě  jedou společné klubové turné „ke svým nominacím na Ceny Anděl 2013" (ILLE mají tři, Sol dvě) a představí se v pátek 4. dubna v děčínském klubu Garage a v sobotu 5. dubna v klubu Mumie v Ústí nad Labem?

Společné mají i to, že obě kapely loni u Supraphonu vydaly výborná alba. V případě ILLE okolo zpěvačky a autorky písniček Olgy Königové je to deska „Ve tvý skříni" s hitem Holka ve tvý skříni.  Never Sol, dívčí parta okolo zpěvačky a autorky  Sáry Vondráškové, pak přišla s pozornosti hodnou anglicky zpívanou nahrávku „Under Quiet".

Ale co ještě  mají společného? Na to jsme se  zeptali Olgy Königové, s jejíž kapelou na „skříňovém albu" spolupracoval i Dušan Neuwerth  (dříve TataBojs). Do osmnácti let Olga žila v Ústí nad Labem.

Melancholické…

Olgo,  co spojuje vaši kapelu ILLE se skupinou Never Sol?
Myslím, že jsme si podobné tím, že jako ženy máme ženský přístup k věcem. A myslím, že obě ty hudby jsou melancholické i jemné. Další přívlastek mě v tuto chvíli nenapadá. Ale až si vzpomenu, dám  vám vědět.

Vaše turné, to je celkem osm koncertů od Dobříše až po Uherské Hradiště. Dobříší jste vlastně 28. března začínali a nyní je na řadě Děčín. Jaké bylo vaše první společné hraní?
Bylo to super.  Holky jsou fajn, Sára je prima a koncert byl dost dobrý.  Navíc jsme ještě stihly natočit trailer k turné (už je na YouTube.com – pozn. autora), i to bylo hrozně příjemný. Vzniklo to strašně přirozeně, jak ta písnička, tak samotné video.  A myslím, že bylo nasnadě, že se se Sárou dřív nebo později sejdeme.

Znělka k turné

Ta písnička je bez textu, že?
Je. Je to vlastně spíš takový nápěv, momentální nápad. Shodly jsme se na tom, že to má dostatečnou sílu i bez textu. Sama to vnímám jako  znělku našeho turné.

Srovnáme-li vaše dvě kapely, dá se říci, že ta vaše je více akustická a parta Never Sol zase víc elektronická?
Dalo by se to tak říct. Asi bych to tak nerozdělovala, nemyslím si, že by to bylo moc důležité. Ale je fakt, že teď v Dobříši jsme se na tom shodly. Holky z kapely okolo Sáry jsou asi tak o deset let mladší, než jsme my v naší kapele. Bylo to vidět, třeba když jsme měli po zvukové zkoušce. Kluci z mojí kapely si tam hráli na mandolínu a na akustickou kytaru a holky
z Never Sol  si vyndaly iPody a midi klávesnici…

Ústí? Pro mě zásadní

Když si povídám s někým, kdo se v našem kraji narodil, ptám se vždy na jeho zkušenosti s jeho městem, do kdy tu žil, jak ho to ovlivnilo… Jak to máte vy?
Ústí je pro mě zásadní území, i když se do něj dostanu už jen málokdy. Ale teď  jsem v něm byla na jeden den po docela dlouhé době a bylo to super. Mám ho hrozně ráda, ale do jedné věty se mi to moc těžko vměstnává…

Tak těch vět o Ústí klidně řekněte víc…
V Ústí jsem bydlela kousek od chemičky od svých čtyř do osmnácti let.  Ústí mě formovalo svou melancholií. Taková ta klasická industriální romantika na mě dost zapůsobila.   Chodila jsem  po tomto městě jako ve snách a dodneška se mi to zamlouvá, i když už asi nelítám tolik v oblacích jako dřív. Ale chemička a to všechno kolem pro mě bylo dost důležitý, kromě toho, že je Ústí krásně položené. Jsou tu pěkné kopce, zdymadla, řeka Labe…  Já vždy obhajuji Ústí před řečmi: „Je to ošklivý město a má chemičku v centru města…" Továrna v centru, to je hloupé, ale  není to ošklivé město. Lidi, kteří to o něm tvrdí, vědí prd. Neumí se na Ústí podívat jinýma očima. Mám ho prostě ráda, dál k němu mám silný vztah. Ten jen tak nezmizí, když tam člověk žije takovou dobu…

Naše západní nádraží

Teď se to zajímavě propojilo. Když jsem nedávno dělal nedávno rozhovor s Márdim z Vypsané fiXy, od které máte na albu „Ve tvý skříni" píseň Ledňáčci, vzpomínal, jak kdysi přijel studovat do Ústí, vystoupil na západním nádraží a viděl podivné město, chemičku, a tak to na něj padlo… Ale časem si tu našel oblíbená zákoutí, třeba i Činoherní studio. Ústí si zamiloval…
Tak to je vtipné. Později jsem jezdila studovat do Ústí na fakultu a právě západní nádraží je pro mě adolescentní brána pro tohoto města. Tenkrát jsem  to vnímala přesně touto optikou. Vystoupila jsem  z vlaku na západním nádraží a všechno pro mě bylo hodně syrové.  Právě to prostředí je pro mě hodně Ústí: západ, chemička a to kolem. Ale nevnímám to nijak negativně, jen jako součást města.

Když už jsem zmínil fiXu, proto máte na CD jejich Ledňáčky?
Ano, je to jeden z důvodů. Tu písničku mám hodně ráda… Je to velká síla – jak text, tak i hudba. Dohromady to pro mě funguje dost sugestivně. Mám ráda Vypsanou fiXu a s Ústím to mám také propojené. Cítím, že to  s tímto městem hodně souvisí, ale to by asi nejlépe řekl sám Márdi.

Bude výrazně jiný repertoár koncertů kapely vaší a Never Sol, než můžeme slyšet na vašich deskách?
Máme na nich zařazené i další písničky, než jsou na desce, ale hrajeme hlavně z nich. Obě vyšly loni  na podzim, jsou tedy dost nové.

Plány? Třeba Island

Co ještě plánujete za svou kapelu ILLE? Co vás do léta čeká?
Začínám pomalu pracovat na nových věcech, začínáme o tom mluvit, že začínáme pracovat na nových věcech… (smích) Čeká nás soustředění, kde bychom chtěli něco nového udělat a hlavně chceme hrát. V létě máme docela dost hraní, tak se na to těšíme. Chystáme se zase do Rumunska na festival do Banátu, kde jsme byli i loni, ale kvůli nepřízni počasí se nám nepodařilo zahrát. Napršelo tam do aparátu. A další festivaly, ty jsou pro nás hlavní…
Navíc chystáme ještě  klip na písničku Zmrzlá z alba Ve tvý skříni. Bude kreslený a jsem na něj zvědavá…
A už v květnu jedeme na Island. Byli jsme tam s manželem před dvěma a půl lety, k té zemi máme vztah.

Je to můj důležitý zdroj

Ovlivňuje Island  i vaši muziku? Ten chládek je odtamtud?
Nedalo by se to tak říct obecně, ale Island se promítl do desky „Ve tvý skříni", konkrétně do písničky Na sever. Ta je o něm. Jestli je v našich písničkách islandský chlad, to úplně nevím. Tu zemi nevnímám jako chladnou, i když teplotně asi ano. Jinak je to pro mě místo spíš hodně pestré a vřelé. Je to pro ILLE důležitý inspirační zdroj.