účastníci: Jana Kamila Mašíková, Lenka Malíská, Alena Kartáková, Unent Delger, Marie Jarkovská, Ambar Agnihotri, Ladislav Hodný, Zdeněk Hošek, Kryštof Hošek, Hitoka Kato, Jiří Kožíšek, Jiří Karmazín, Kiyoshi Takeuchi, Mayuko Goshi, Petr Hůza, Monika Grajda, Šárka Schmelzerová, Helena Shooner-Schmaus a Marci Hugo Bader. Prohlédněte si video......

CO JIŽ O SYMPOZIU VYŠLO V TEPLICKÉM DENÍKU:

Čtvrtek 19.6.

Hledají nové možnosti

Sympozia v Dubí se účastní 19 výtvarníků z Čech, Japonska, Indie, Mongolska, Polska a Kanady

Dubí/ Mezinárodního sympozia v Dubí, v pořadí již devátého, se účastní devatenáct výtvarníků ze sedmi zemí světa, kteří se sem sjeli v úterý na pozvání Českého porcelánu a.s. Dubí.
Akademičtí malíři, sochaři, grafici i keramici mají k dispozici dubské ateliéry Fakulty umění a designu, detašovaného pracoviště UJEP Ústí a samozřejmě pece i veškeré zázemí porcelánky.

„Sympozia jsme nazvali Tradice a možnosti proto, že malba kobaltem pod glazuru, kterou využíváme při výrobě cibulového porcelánu je starý, tradiční systém malby v Asii a společně s výtvarníky, kteří k nám na sympozia přijíždějí z celého světa hledáme nové možnosti, jak tuto technologii využívat,“ vysvětlil generální ředitel Českého porcelánu Vladimír Feix. Ten se včera dopoledne přišel společně se starostou Dubí Petrem Pípalem podívat, zda jsou výtvarníci se vším spokojeni a mají pro svoji tvorbu vše, co potřebují.

Mohl být klidný, chválou nešetřili tradiční účastníci ani ti, kteří jsou letos na sympoziu vůbec poprvé. Jejich úkolem je namalovat porcelánový obraz složený ze šesti desek, vázu, mísu a kruhový obraz o průměru 72 centimetrů.

„To je Nebeský hráč,“ představila nám svůj, již na výpal připravený porcelánový obraz tradiční účastnice sympozia, krupská keramička Alena Kartáková. „Pracuje se moc dobře, budeme mít dostatek času a je tu opět bezvadná parta,“ vyjmenovala proč se do Dubí ráda vrací paní Alena.
Také Jiří Kožíšek se na sympozia vrací pravidelně a rád, i když na těch posledních chyběl. „To je kočka Zuzana, zvolil jsem volnou parafrázi biblického příběhu,“ popsal nám téma svého obrazu. Připravenou měl i Mořskou pannu a Sirénu, které pojal, jako vždy, s humorem jemu vlastním.
Váza se třemi růžemi na stole a obrázek, který maloval. Další z pravidelných účastníků sympozií, který nikdy žádnou legraci nezkazil, se určitě někde shora dívá, jak to ostatním jde. A ani oni na Jeňýka Pacáka nezapomněli.

Sympozium je i o předávání zkušeností. „Japonky nás včera večer v hospodě naučili, že je dobré přidávat do kobaltu zelený čaj. Piju zelený čaj s melasou, tak jsem to zkusila a opravdu to krásně po tom porcelánu klouže, notovali si Alena Kartáková a Unent Delger.
Japonské výtvarnice mají na sympoziu premiéru a jak jsme se dozvěděli, je to vůbec jejich první cesta do zahraničí. „Překládal jsem jim včera všechna jídla na jídelním lístku. Nakonec si dali nějaké rizoto. A také pivo, to jim moc chutnalo, na to prý dnes půjdou zase,“ smál se Unent Delger.
K průběhu sympozia se v Deníku vrátíme a připravujeme i video na web.


Sobota 21.6.

Mezinárodní sympozium Tradice a možnosti v Dubí se blíží do finále


Dubí/ Do finále se dostává Mezinárodní sympozium Tradice a možnosti v malbě kobaltem pod glazuru, které už podeváté pořádá Český porcelán v Dubí.
Od úterka pracuje 19 výtvarníků ze sedmi zemí světa v ateliéru Fakulty umění a designu, detašovaného pracoviště UJEP Ústí nad Labem. Jejich úkolem je namalovat porcelánový obraz složený ze šesti desek, vázu, mísu a kruhový obraz.

Výtvarníci budou pilně pracovat i přes víkend, protože už ve středu 25. června bude slavnostní vernisáž děl, která v průběhu sympozia vytvoří, v Regionálním muzeu v Teplicích. Tam si je bude moci až do 27. srpna prohlédnout veřejnost.

Porcelánka výtvarníky nijak neomezuje v jejich tvůrčím rozletu. Někteří si pečlivě připravují náčrty doma, jiní mají vše „v hlavě“ a malují z patra.
„Když jsem uviděla tvar mísy, kterou máme namalovat, bylo mi hned jasné, co udělám. Je to jako studna, z jejíhož dna bude někdo zoufalý, s kostrou od poslední rybičky v ruce, koukat do nebe,“ svěřila se tradiční účastnice mezinárodních sympozií Alena Kartákové z Krupky.
Malíř, grafik a umělecký knihař Ladislav Hodný z Týna nad Vltavou je na sympoziu poprvé. Vyrušili jsme ho, když na obraz ztvárnil svých šest snových postav. „Dělám úlně jiné věci, takže jsem sám strašně zvědavý, jak to po výpalu bude vypadat. S malbou kobaltem na porcelán žádné zkušenosti nemám, kobalt se hned vpíjí a tak nevím, co bude jak tmavé. On mi tady trochu radí a pomáhá Jirka Kožíšek, ale to víte, ne moc, abych náhodou nebyl lepší než on,“ smál se sympatický výtvarník.

Zdeněk Hošek soustředěně rozstřikoval kobalt zubním kartáčkem přes sítko na obraz, složený z porcelánových desek. Na rozdíl ode mne, která jsem viděla pouze kropenatou plochu, měl jasnou představu. „Tady budou skály, Alpy pod ledem, osvětlené prudkým sluncem. Jasně modrá obloha bez mráčku a boží oko, které se bude dole odrážet na temné hladině horského jezírka. Boží oko, hledící přes horské oko do věčnosti,“ zaníceně vysvětloval další z tradičních účastníků sympozií. Že bude něco na přísloví o jablku, které se nekutálí daleko od stromu, dokazoval i jeho syn Kryštof. Vybral si jako předlohu obrázek, který namaloval před deseti lety jako malý kluk. Na výstavě v muzeu si můžete prohlédnout, jak se mu dílo podařilo.
Výtvarníci, kteří se letos v Dubí sešli, vytvořili během pár dnů sehranou partu, i když tu řada z nich byla poprvé. Vzájemně si pomáhají dobrou radou, Japonkám „závidí“ jejich zajímavé štětce, neopomenou pochválit kolegům jejich dílo a také s humorem „rýpnout“, že to jejich je samozřejmě lepší. Je radost mezi nimi, byť jen na chvilku, „pobejt“.