Na vernisáži se sešlo téměř 100 lidí. Účastnilii se jí kromě Vladimíra Suchánka a jeho rodiny také primátor města Bc. Hynek Hanza se svým náměstkem Jiřím Štáblem. Mezi významnými hosty byli i malíř Jiří Brázda, který v roce 2017 svou výstavou zahajoval provoz Galerie Zahradní dům Teplice, grafik Jiří Altamann, jehož výstavu jste mohli zhlédnout v loňském roce a děčínský grafik Martin Manojlín.
Nechyběla ani manželka vnuka Vladimíra Suchánka Ewa Farna.

Výstavu již tradičně zahájil kurátor Galerie Zahradní dům Teplice doc. Mgr. Vladimír Šavel spolu s vedoucí odboru kultury a sportu magistrátu města PhDr. Radkou Růžičkovou, Ph.D. Hudebně vernisáž obohatili svým vystoupením Clarinet Society z Teplic. Vladimír Suchánek ocenil nejen výběr hudební produkce, protože i on sám hraje na klarinet, ale hlavně chválil výstavní prostory, kvalitu osvětlení, a také profesionální vedení teplické galerie.

Doc. Vladimír Šavel o tvorbě a výstavě ak. malíře Vladimíra Suchánka řekl:
„Výstava s názvem „Výběr z litografické tvorby“ nás uvede do tajů grafické techniky, které zasvětil téměř celou svou tvorbu. Mistra po zásluze řadíme do generace, která sehrála velice důležitou roli ve vývoji českého, ale i evropského výtvarného umění. Stal se výrazným fenoménem, který spoluvytvářel výtvarnou kulturu naší doby v druhé polovině minulého století.

Na okraj jen něco málo o litografii. Kamenotisk – princip tisku z plochy byl objeven v roce 1796 pražským Němcem Aloisem Senefelderem …a jak je pro naše končiny příznačné, dosáhl s ní úspěchů až v Německu, kam odešel. V Mnichově rozvinul techniku, která je založena na odpudivosti mastných a vodových složek. Kresba je provedená na rovný jemnozrnný vápenec mastnou křídou či tuší. Kámen se v celé ploše navlhčí a mastná tiskařská barva, která se na něj naválí, se spojí s kresbou a naopak, je na ostatních nepokreslených místech vodou odpuzována.
Tvorbu Vladimíra jsem znal, ale více jsme se osobně poznali v roce 1996 v Praze na Mezinárodním sympóziu 200 letům od objevení litografie. Tam jsme společně zalitovali, že nikdo z výtvarníků nebyl vyzván k vystoupení, neboť právě oni tuto techniku znovuvzkřísili, když byla ofsetem vytlačena z tiskáren a litografickými kameny se dláždily dvorky a stavěly se z nich ploty…hrozilo jí zapomnění!
Velkým zachráncem je tedy i Vladimír, který se se svou tvorbou zařadil mezi takové velikány pracující v této technice jak je Goya, Degas, Picasso, Chagall, Toulouse de Lautrec…a další. Samozřejmě bych mohl jmenovat i celou řadu našich výtvarných umělců.
Vladimír pro sebe objevil a rozvinul litografii lavírovanou. Jedná se o techniku tónové kresby štětcem a litografickou tuší na nazrněném kameni. Tuš je naředěna destilovanou vodou. Při schnutí získávají okraje položené skvrny příznačnou nerovnost. Autor techniku dokonale zvládnul, stal se v ní mistrem nad mistry…ví, jak tuš reaguje na měkkém a či tvrdém kameni, jak reaguje na teplo či chlad…na světlo lampy…atd.
Umí v ní přímo kouzlit. Až si budete prohlížet jednotlivé grafické listy, podívejte se, jaké finesy s ní umí vytvořit, aby podpořil svůj výtvarný záměr.
Litografie je podle něj nelehké řemeslo, které v sobě ukrývá neznámá tajemství. Kámen si ho podmanil a pohltil. Vrátil mu vše, co do něj vložil. K radosti všech obdivovatelů jeho díla. Litografie mu umožnila nové možnosti nejen vlastního uměleckého tvořivého vývinu, ale i české grafiky. Vyjadřuje v ní snové a poetické představy člověka současnosti. Je plná křehkosti a něžnosti, je v ní bohatá imaginace a osobitá hluboká výpovědní hodnota, je inspirována poezií a hudbou /sám hraje na klarinet/. Důraz ve své grafice klade na výtvarnou čistotu, tajemné napětí a fantazii. Jeho tvorba má i v tom nejdrobnějším formátu monumentalitu a to díky jeho propracované kompoziční formě. To jak pracuje s dynamikou své virtuózní linie, plochou, skvrnou, je obdivuhodné.
Barva se stává základním prvkem jeho grafické tvorby a nedílnou součástí kompozice.
Oblíbené téma, které provází jeho tvorbu do dnešních dní je žena a její přitažlivé a provokující podoby v různých poetických variacích a přitažlivých uměleckých kompozicích - od tajemných ženských hlav a jejich kouzelných postav z časů biedermaierovských, či secese, které vábí se svým šarmem a noblesou své vděčné obdivovatele, až po subtilní krásky s poodhalenými přednostmi. V osobitém přístupu k myšlence volí právě spojení barevné plochy s figurálními prvky. Do kamene mistrovsky spodobnil i portréty známých osobností historie, které nejen obohatili, ale i rozšířili český grafický portrét.
Jeho jedinečný litografický rukopis, mimo technické dokonalosti - v přepisu do kamene a tisku, umocňuje nade vše bohatství osobního duchovního vnímání okolního světa ve spojení s fiktivní imaginární obrazotvorností.
V tvorbě knižních značek ex-libris získal světový ohlas, za což byl mnohokrát oceněn. Zde získal respekt domácího i zahraničního publika.
A to zcela pomíjím známkovou a ilustrační tvorbu.
Jeho výtvarný projev získal na jedinečnosti a svébytnosti.

Text: Radka Růžičková a Vladimír Šavel.


Další vernisáž se uskuteční 24. 6. 2020 v 18 hodin a zahájena bude výstava figurální tvorby členů spolku českých umělců grafiků Hollar (Almann, Anderle, Brázda, Jirků, Sozanský, Suchánek, Trnka a další) s názvem FIGURA.