„První domeček se mi moc nepovedl. Opravdu to bylo špatné. Pozitivní na tom všem ale bylo, že jsem zjistila, že mě práce se dřevem hrozně baví. Dělala jsem domečky po nocích a ve volných chvílích na mateřské dovolené. Výborně jsem se u výroby bavila, pořád bylo co dodělávat. A když už byly hotové, bylo přeci třeba zajistit koberec či vytapetovat. Pohrála jsem si výborně,“ vzpomíná Zuzana Sittková na své začátky, kdy neměla ani dostatek kvalitního nářadí.

Miniaturní nábytek z dovozu

Hned druhý domeček s výtahem se jí opravdu povedl. Najdete v něm úplně všechno.

„Myslím, že miniaturní gauče a zařizovací předměty někdo dováží do Čech, ale dává si na ně šílenou marži. Já jsem koupila pár věcí přímo v Anglii s tím, že je budu prodávat. Budete se divit, ale jen jeden gauč stojí zhruba 500 nebo 600 korun. Jsou ale krásné a vyrobené do posledního detailu. Koupit jde snad všechno. Je tam například toaleta, anebo vana i s kachničkou,“ směje se.


Nahrává se anketa ...

Pustila se i do výroby hradu

Nakonec se Zuzana Sittková nechala zlákat vidinou něčeho většího. A tak si vyzkoušela postavit hrad.

„Chtěla jsem, aby v něm byla kuličkodráha, ale pro nedostatek času jsem se k ní už nedostala. Hrad je postaven z borovicové spárovky. Zabral trošku více času, než jsem předpokládala. Nemůžu teď úplně přesně odhadnout kolik. Dělala jsem ho ve volných chvílích, když jsem si pro sebe urvala hodinku nebo dvě. Odhadla bych, že hrubého času zabral čtyři nebo pět měsíců, čistého opravdu nevím,“ přemýšlí nahlas.

Hrad měří 115 cm na délku, hlavní věž je vysoká 78 cm (bez stožáru). Místnosti jsou 37 cm hlubké a 30 cm vysoké.Hrad měří 115 cm na délku, hlavní věž je vysoká 78 cm (bez stožáru). Místnosti jsou 37 cm hlubké a 30 cm vysoké.Zdroj: Se svolením Zuzany Sittkové

Jelenovi z hračkářství uřízla hlavu

I hrad vybavila vkusným nábytkem. Například zavěšenou trofej sama vyrobila. „Koupila jsem v hračkářství jelena a uřízla jsem mu hlavu. Dveře hradu jsou také ze spárovky. Je nařezaná a slepená k sobě, aby to vypadalo jako trámy. Kování jsem kupovala v nějakém eshopu pro tvořivé lidi,“ pochvaluje si.

Pro vaši inspiraci. Krásný dřevěný domeček pro panenky vyrobil i pan František:

Zdroj: Youtube

Při stavbě se poprvé setkávala s tím, jak spojit dvě prkna k sobě, aby u sebe držela a aby výsledek vypadal dobře.

„Na YouTube je překvapivě velké množství truhlářů, kteří natáčejí nejrůznější videa. Někdo to dělá dobře, jiný zase hůře. Našla jsem si pár autorů, které dodnes sleduji. Když se na ně člověk dívá, jak věci vyrábějí, tak se řadě věcí přiučí. Kromě toho můžete shlédnout tutoriály neboli videa s tvorbou konkrétního výrobku,“ přibližuje, kde hledá inspitaci.

Rok 2023, v kamenné chatičce Jana Pecinky by se už dalo přebývat.
Ferda Mravenec ze Středohoří si postavil unikátní chatu. Z kamenných rozvalin

Na jednom z domečku si dokonce vyzkoušela doškovou střešní krytinu. „To bylo strašné, protože došek bylo několik set. Skládala jsem je klasicky na sebe a každou jsem přilepila. Nebyl to dobrý nápad. Na druhou stranu se člověk naučí, že tudy cesta nevede,“ říká.

Domeček i pro ledničkové skřítky

Nakonec domečů udělala sedm. Jeden je pro ledničkové skřítky, jiný zase pro skřítky zahradní.

„Jídlo nám totiž mizí z lednice a stojí za tím právě ledničkoví skřítci. Udělala jsem jim bydlení hnedle vedle zdroje, aby to neměli daleko. Něco jsem věnovala kamarádům, jeden jsem dala do tomboly na řemeslném jarmarku a další věnovala do školy, kde měly děti velkou radost. A jeden domeček máme stále doma, používám ho jako skříňku na potraviny,“ usmívá se.

Jednoduché obarvení detailů

Domečky obvykle nechává čisté a dobarvuje jenom detaily. „Na vnitřní povrch používám olej. S vodovkami jsem začala už na prvním domečku, kde jsem potřebovala slaboučký odstín a jenom náznak barvy. Dodnes barva drží, tak to asi nebyla špatná volba. Jedinou vadou je, že má trošku tendenci se přes vlákna rozutíkat do prostoru,“ vysvětluje.

Ladislav Rubáček při práci a jeho vyřezávaná lampa.
Řezbář z Kuksu dělá dřevěné lampy. Začal před třemi lety, teď ohromuje i Ameriku

Svou domečkovskou dílnu zřídila v kuchyni. Přes den si vytahala věci a udělala strašný nepořádek. „Večer jsem pokoj zase zametala a snažila se obytný prostor nějak zkulturnit,“ říká s tím, že dnes už má svou dobře vybavenou dílnu.

„Když nad tím tak přemýšlím, tak by mě vlastně ani nebavilo dělat jednu věc několikrát. Kdyby po mně někdo chtěl stejný hrad, tak už bych ho dělat nechtěla. Potřebuji mít volnou ruku a rozhodně nechci dělat žádné kopie,“ uzavírá Zuzana Sittková.