Předchozí
1 z 5
Další

Hudba mě provázela už odmalička. Začalo to od babiček. Jedna mě učila zpívat lidové písně a druhá, která bydlela s námi doma, mě nechávala brnkat na klavír, který měli s dědou v obývacím pokoji. A v šesti letech mě odvedla na zápis do hudebky v Novém Boru, městě, kde jsem vyrůstala. A pak už jsem se hudby nevzdala.

Anna ŠkodováZdroj: Archiv Anny Škodové

Experimentovala jsem s různými žánry, od klasické hudby přes filmové soundtracky až po předělávky slavných rádiových melodií. V 19 letech jsem začala tvořit vlastní hudbu. O pouličním umění jsem často slýchávala z vyprávění učitele sborového zpěvu. V roce 2016 jsme jeli na zájezd do Itálie, kde hlavní náplní dnů bylo právě vystupování na ulici.

Anna ŠkodováZdroj: Archiv Anny Škodové

To byl můj první zážitek spojený s pouličním uměním. A tam mě to chytlo a začala jsem vyhledávat místa v Čechách, později i v zahraničí, kde bych mohla buskovat. Většinou mě doprovázel můj přítel, nyní hraji hlavně sama. Vystupovala jsem v ulicích evropských i českých měst. Nejmilejší publikum bylo v italských Benátkách a městě Volterra. Nesmím opomenout Drážďany, Salzburk a Bolognu.

Anna ŠkodováZdroj: Archiv Anny Škodové

Z českých měst se krásně hraje v Jičíně. Člověk se může uživit čímkoli, pokud si půjde za svým cílem a bude ho to bavit. Já mám busking jako koníček a odreagování. Někdy se poštěstí a vydělám si i slušný peníz. Mé cíle se ale pohybují trochu jinde. Znám muzikanty, jejichž hlavní náplň dne je hraní na ulici.

Anna ŠkodováZdroj: Archiv Anny Škodové

Na Karlově mostě se dá vydělat krásný obnos, pokud máte co ukázat. Asi to nebude na Ferrari, ale hlad pouličním hudebníkům rozhodně nehrozí. Pokud se ale chcete buskingem živit, musíte to mít pořádně rozmyšlené. Ne všude se dá vydělat a ne všude jsou lidé ochotni poslouchat či dokonce zaplatit. 

Anna ŠkodováZdroj: Archiv Anny Škodové