Předchozí
1 z 5
Další

Volejbalový srdcař Stanislav Vachoušek na Bílinu nezapomíná.Zdroj: archiv S. Vachouška

Díky otci, všestrannému sportovci, měl Standa v dětství otevřené dveře do všech dostupných sportů v Bílině. „Rodiče hráli volejbal v rámci BVL a stejně tak i můj brácha. Měl jsem proto k volejbalu blízko a hned mě to chytlo. Zároveň jsem měl to štěstí, že byla v té době v Bílině možnost tréninků i pro mladé, teprve začínající volejbalisty,“ vysvětlil 33letý Stanislav Vachoušek, proč si vybral za sport právě volejbal. První registraci má z roku 2004 z SK Bílina.

Volejbalový srdcař Stanislav Vachoušek na Bílinu nezapomíná.Zdroj: archiv S. Vachouška

„S volejbalem jsem začal vlastně ještě dříve, už někdy v sedmi nebo v osmi letech. V té době jsme ale ještě trénovali dohromady s holkami. Sešla se nás tam tehdy slušná základna volejbalových nadějí. Jinak mou první trenérkou byla Gabča Hudáková a začátky byly spíše o celkovém rozvoji pohybových schopností i o postupném se seznamování s balonem a volejbalovými údery. Je pravda, že na tohle období vzpomínám moc rád. Poznal jsem tam kamarády, se kterými se potkáváme dodnes,“ dodal.

Volejbalový srdcař Stanislav Vachoušek na Bílinu nezapomíná.Zdroj: archiv S. Vachouška

S volejbalem se Vachoušek dostal nejdále do Srbska, kde hrál na ME vysokých škol, a na univerziádu do ruské Kazaně. Momentálně hraje českou extraligu za Odolenou Vodu. Volejbal kombinuje s prací na plný úvazek. Na svůj první zápas před televizními kamerami si extra nevzpomíná. „První rok v extralize jsem mnoho šancí nedostával a když už jsem nastoupil, byl jsem hodně nervózní. Kamery v tom tedy nehrály žádnou zvláštní roli. Po pravdě TV zápasy nijak zvlášť neprožívám ani dnes. Akorát se před takovým utkáním radši oholím a zajdu si ke kadeřnici,“ usmál se.

Volejbalový srdcař Stanislav Vachoušek na Bílinu nezapomíná.Zdroj: archiv S. Vachouška

Podle něho má Bílina potenciál vychovávat hráče s ligovými parametry. „Snadný úkol to ale rozhodně není. Musí se k tomu vytvořit prostředí, kde bude mít mládež možnost trénovat minimálně 2-3 dny týdně. Navíc je potřeba udělat tréninky zábavnou formou, aby si volejbal děti oblíbily a chodily na něj rády. V dnešní době je také určitě těžké najít trenéry, kteří upřednostní trénování dětí před vlastním volným časem. A v neposlední řadě se to neobejde bez velké podpory rodičů takových dětí. Je velká škoda, že volejbal v Bílině prakticky skončil, byť historicky k městu rozhodně patří. Musí se najít dostatek těch, kteří budou mít chuť pro volejbal v Bílině něco udělat. Chce to nadšence, jakými v mých začátcích byli Gábina Kalousová (Hudáková), Eva Bezoldová, můj brácha Jan Vachoušek, Rosťa Říha, pan Patera a další,“ myslí si Vachoušek.

Volejbalový srdcař Stanislav Vachoušek na Bílinu nezapomíná.Zdroj: archiv S. Vachouška

Svůj mimopracovní čas se snaží Vachoušek dělit mezi volejbal a rodinu. A půjde syn Matyáš v jeho volejbalových šlépějích? „Jsou mu teprve dva roky. Ale už na něm pozorujeme velký zájem o balóny. Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě to netěší.

Pavla Aubrechtová