Zlatá olympijská podivnost. Češi museli střílet, výškařům dohoda prošla

V soutěžích zápasníků a judistů se podle pravidel rozdělují dva bronzy. Řídkým jevem je medailová plichta. V měřitelných sportech jako je atletika by k ní docházet nemělo. Optika dokáže pořadí určit na tisíciny sekundy.

Ve vertikálních skocích by se při stejném výkonu mělo ke konečnému pořadí dojít při rozeskakování. To byl případ i strhujícího tokijského souboje výškařů. Katařan Mutaz Baršim a Ital Gianmarco Tamberi v neděli neuspěli při skocích o překonání olympijského rekordu 239 centimetrů poté, co bez oprav překonali všechny předchozí výšky.

Japanolog z Tokia: Česko tady znají díky samopalům, Bach je pro ně vydřiduch

Místo rozeskakování ale přišli za vrchníkem s návrhem. „Šlo by se o olympijské vítězství podělit?“ Arbitr vyslovil souhlas s dodatkem: „Jestli s tím budete oba souhlasit?“

Hvězdní skokani na sebe mrkli a v tu chvíli bylo jasno. Plácli si, objali se a soutěž měla dva vítěze. Ital s Katařanem začali křepčit a s vlajkami obíhali čestné kolečko. Místo rizika stříbra pro jednoho se rozhodli pro jistotu zlaté dělby.

Shoda bez diskuse 

Je to precedens, porušení sportovního ducha? Ne, svět je obdivuje.

„Ani jeden z nás nechtěl tomu druhému vzít nesmírnou radost. Nepotřebovali jsme o tom ani diskutovat. Oba jsme věděli, že se chceme podělit o zlato,“ vyprávěl známý atletický klaun Tamberi.

Omlouvám se těm, kteří vstávali, vzkázala Špotáková. Kariéru uzavřít nechce

„Jsem šťastnější, když se mohu sdílet radost s kámošem,“ reagoval muslim Baršim. „Tohle je mimo sport. Je to poselství, které předáváme mladé generaci.“

Něco podobného se v olympijské historii stalo několikrát. Naposledy došlo k plichtě na bronzové pozici mezi výškaři v Londýně 2012 a byl u toho i Baršim. Případ je ale komplikovanější v tom, že původní vítěz Ivan Uchov z Ruska byl diskvalifikován. Finále tak zůstalo v análech bez vítěze.

Po tokijském závodě Baršim a Tamberi mluvili o tom, že za jejich rozhodnutím stála řada prodělaných zranění a covidová pauza. Proto nechtěli přijít o zlatý vavřín. Navíc zdůrazňovali, že mají přátelský vztah.

Kostelecký: To nevymyslíš 

Emotivní příběh, který se zapíše do historie. Olympijská pohádka, řekněme. K ní ovšem o pár dní dřív nedostali ve finále trapu šanci čeští střelci Lipták a Kostelecký.

Vyšla v Tokiu nová hvězda sprintu? Stovce vládne Ital s americkými geny

O dlouholetém přátelství brněnských rodáků se ví. Jsou tréninkovými parťáky a bydlí snad tři kilometry od sebe. I oni by se o zlatou medaili jistě podělili – nehledě na to, že by na tom vydělala česká výprava.

Museli ale střílet až do chvíle, kdy jeden udělá chybu. Pevnější nervy prokázal Lipták, ale Kostelecký kvůli stříbru nesmutnil. Možná i proto, že už poznal, jak olympijský triumf chutná.

„To nevymyslíš. Kdyby mi tohle před olympiádou někdo vyprávěl, tak mu nevěřím,“ glosoval Kostelecký český double.

Co říkáte, který příběh víc zaujal?