Zaznamenávám debaty o tom, co na tom Bouřňáku dělají, že přes zimu nefunguje, když relativně nedaleký Klínovec jede na plný výkon. Proč mohou na Klínovci jet děla, když nepadá sníh, zatímco na Bouřňáku chrliče umělého sněhu stojí a na sjezdovkách stále vykukuje zelená tráva jako pozůstatek z léta?

Srovnávat Klínovec s Bouřňákem, které jsou od sebe v Krušných horách vzdálené hodinku a půl autem, je nesmyslné. Podobně jako třeba postavit vedle sebe tvrzení, že na Sněžce v Krkonoších je v létě větší zima než na Doubravce v Teplicích.Obě horská střediska, Klínovec a Bouřňák, mají totiž jinou nadmořskou výšku, jinak situované sjezdovky a odlišné teplotní podmínky.

Radovánky ve Skiareálu Klínovec.
Skiareály zdrcené oblevou sbírají síly. Lyžování slibuje Klínovec a Telnice

Tam, kde Bouřňák na vrcholu dosahuje nejvyšší nadmořské výšky, je na Klínovci nejníže položený dojezd sjezdovek. Pro přírodní i umělý sníh jsou na Klínovci rozhodně lepší teplotní podmínky. Navíc sjezdovka z Bouřňáku do Mikulova je „zakrytá“, situovaná do údolí Mikulova, které je z protilehlé strany lyžařského centra chráněno dalšími kopci. Pro zasněžování mají rozhodně lepší podmínky na Klínovci, kde to fouká i u nástupní stanice lanovky v Loučné. Na Bouřňáku musejí mít mnohem dlouhodobější mrazivé období, aby se jim tam umělý sníh udržel a neodtekl ze sjezdovek. Dávat tedy na stejnou úroveň obě zimní střediska z hlediska podmínek pro zasněžování není férové.