Ti, co jsou zvyklí vstávat se slepicemi, tomu je hodina pro probuzení daná od přírody. A následně i celý den probíhá stejně jako jindy. Ať je světlo nebo tma. Je tedy změna času vůbec potřebná?

Dříve se to tolik neřešilo. V posledních letech se o tom hodně diskutuje. Veřejnost se v průzkumech po celé Evropské Unii shoduje, že umělá změna času by se měla zrušit. Dlouholeté argumenty optického prodloužení dne či úspora energie ustupují stranou. Podle odborníků je domněnka, že střídání času šetří energii, v 21. století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: průměrné úspory energie jsou prakticky nulové.

Pochopitelně se neshodneme, zda po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo zvolit ten letní. Někteří budou chtít, aby bylo večer déle světlo, jiní zase, aby se dřív rozednívalo. Čas, který platí od neděle, by měl být dobře nastaven pro tělo člověka. Současný, tedy středoevropský čas, je ideální pro ty, kteří chodí spát v devět večer a budí se v pět ráno. A těch je nejspíše většina.

Umělý letní čas byl zaveden proto, aby občané jednotlivých zemí mohli přes léto více využít slunečního světla. Tím, že nás časový přesun nutí vstávat o hodinu dříve, máme mít více času užívat si teplé prázdninové dny během dovolených. Tím pro nás ovšem výčet benefitů prakticky končí. Odborné studie varují, že změna času narušuje přirozené biorytmy a problémy způsobuje zejména malým dětem a starším ročníkům. Podle kritiků by zimní čas i během léta vyšel v podstatě nastejno. S ohledem na to je tedy letní čas nejspíše zbytečným přežitkem předchozích generací. A proto se také volá po jeho zrušení.

Politici v Evropském parlamentu se už dokonce dohodli, že direktivní střídání letního a zimního času bude trvat jen do roku 2021. Jednotlivé členské země si pak budou samy moci určit, zda zachovají zimní, nebo letní čas. Česká republika by se měla přiklonit k tomu současnému, který je pro lidské tělo přirozený.