Dvanáctiletá žákyně šesté třídy v Bílině vlepila učiteli facku. Neudržela své emoce poté, co jí neuznal při tělocviku skok do dálky pro přešlap. Zašla si za ním do kabinetu a plácla ho, přičemž si k tomu přizvala své vrstevníky jako svědky. Zaskočený kantor na to nemohl ze svého postavení vůči školačce bezprostředně zareagovat. Jediné, co mohl udělat, bylo utřít si ručníkem zasaženou tvář.

Petr Málek, Teplický deníkTím, že si to v daný moment „nechal líbit“, sprostě dívce nenadával a útok v reflexi nevrátil, se zachoval podle vedení školy profesionálně. Naopak právě ředitelka byla ta, která to musela začít vzhledem k věku školačky okamžitě řešit. Správně udělala. Věc oznámila městu coby zřizovateli, sociálce a dalším. Zavolala okamžitě matku a také podnikla kroky přímo ve škole, když školačku přeložila do jiné skupiny, aby se s učitelem nepotkávala při hodinách.

Doba je zlá. Děti začínají mít ve škole pocit, že jsou na stejné úrovni jako učitelé. Mnohdy chybí úcta a přijímání autorit. Kdyby to byl Igor Hnízdo s rákoskou za pasem, tak si žákyně ani neškrtla. Dnes školáci učitele přestávají uznávat jako výchovnou osobnost. Zvláště ty věkově starší pedagogy.

Je tedy především na rodičích, aby děti už od malička dobře vychovávali a vedli je k tomu, kdo je pro ně autorita. Právě na vztahu dítě – rodič hodně záleží. Pokud do školy už přijde dítě s tím, že učitel coby školní výchovná náhrada rodiče pro něj nic neznamená, je to špatně. V žákovském kolektivu přitom mnohdy dokonce stačí jeden takový žák, aby strhl na svou stranu ostatní.

Za posledních deset let roste šikana, častější jsou útoky dětí směrem k učitelům. Posouváme se ze slovních útoků k těm fyzickým. Jenže chybí adekvátní tresty. Neposlušná školačka v Bílině dostane za facku podle vedení školy zhoršenou známku z chování. Více školní řád nedovolí. V některých případech by bylo lepší a výchovnější, kdyby se vrátila do škol rákoska a učitelé mohli rázně bouchnout do tabule se slovy: „Jmenuji se Igor Hnízdo.“