Krajina s kopci, cesta lokálkou, drncání kola na výmolech polní cesty. Prázdná náves, táhlý svah pod Házmburkem, řepková pole a zákruty řeky… Jako na výletě si připadáte při čtení nové sbírky Martina Davida. 58letý básník ve stostránkové knížce shrnul starší a novější verše, zasvěcené krajině Litoměřicka, Lounska i Teplicka.
Teplický básník Martin David píše v nové sbírce Za obloukem řeky Ogh o krajině a vesnicích Litoměřicka a Lounska.Jak název napovídá, sbírka se točí především kolem řeky Ohře, které říká básník po svém: Ogh. „I když ji notoricky znám, stává se mi u ní občas něco jako zasvěcení. Jako bych se ocitl u nějaké neznámé řeky, úplně někdy jindy, někde jinde. U Ohře cítím přesah jinam a to se mi na ní líbí,“ vysvětluje David.
Ačkoli jeho verše někdy působí jako užaslý výdech okouzleného turisty nad objevovaným krajem, k scenériím Dolního Poohří má dlouhý vztah. Jeho otec se narodil v Libochovicích a David do domu po prababičce jezdíval s bratrem na prázdniny. „Miluju to tam,“ říká básník s tím, že v něm cit pro krajinu pod Házmburkem naplno propukl po padesátce.
David rád vyjede i do okolí Peruce s jeho borovým lesem. Tam jsou podle něj vůbec nejkrásnější pohledy na Středohoří, zdvihající se z roviny polí. „Proto tam Filla maloval jak vzteklej,“ připomíná se smíchem básník z Teplic, z nichž často utíká. „Teplice nejsou ošklivé, je to lázeňské město. Ale k Ohři se těším a sním o ní,“ přiznává David.
Jedním dechem dodává, že nakonec nepohrdne ani okolím Teplic, když občas sedne na kolo a objíždí jejich okolí. Ostatně i tady vidí na milované panorama Českého středohoří, které je pro něj balzámem na duši. „Mám rád, když se mi otevře obzor, vidím Milešovku a Kletečnou a nic mě neruší,“ libuje si básník.
Láskou k Milešovce a spol., vyznávanou v básních, navazuje na širší tradici autorů z regionu. Jeho verše jsou civilní a porozumí jim skoro každý. Mně připomínají vlastní procházky liduprázdnou venkovskou krajinou drsných severních Čech. Kde se o to víc vyjímá krajinná perla, jakou je České středohoří. Popsat ji, to umí David parádně. Posuďte sami.
Ukázka ze sbírky
Patchwork přimknutých polí
na táhlém svahu k Hazmburku
již sám o sobě zve
a vábí k výstupu
Ale zůstaňme ještě dole
nevelká spartakiáda chmelnic
s texturou kukuřičných lánů
s texturou řepky olejky
S řekou, jež při západu slunce
mění se v opravdovou lávovou řeku
věrnou svému jménu
Oharka – řeřavo oharku
Ticho
Kráčíme mlhou
jak v mrákotách
Rovinatost
táhnoucích se polí
chce být paspartou
rámem
Teď
V dálce se vynořují
siluety
lounských vrchů
A postupně
v odstupu
celé Středohoří
Vystřídal mnoho povolání, básníkem zůstal
Teplický básník Martin David
Martin David se narodil roku 1964 v Teplicích, kde žije i v současnosti. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Děčíně a poté vystřídal řadu zaměstnání. Působil jako mistr na stavbě, projektant, vedoucí kina, dělník v továrně i topič. Nyní pracuje ve sklárně na Teplicku.
Básně publikoval v časopisech Revue Teplice, Obratník, Weles, Tvar, Host, Psí víno, Babylon, Dekadent geniální nebo Dotyky a v různých sbornících a antologiích. Knižně debutoval v roce 1995 titulem Listí pro jablko. Jeho pátou básnickou sbírku Za obloukem řeky Ogh vydalo v roce 2021 nakladatelství Paper Jam.