Při projíždění okružní křižovatkou pod Větruší v Ústí nad Labem měli řidiči ještě před několika měsíci husí kůži. Někteří ze strachu, jiní z adrenalinu. Auta si tady vynucovala zařazení do příslušného jízdního pruhu, a docházelo tak k pravidelným nehodám.

„Upravením režimu semaforů a otevřením dálnice D8 se intenzita dopravy zmenšila a úsek už nepatří mezi rizikové,“ uvedl dopravní expert BESIPu Jan Pechout.

Na podobná riziková místa v Ústeckém kraji dlouhodobě upozorňuje Dopravní konference BESIPu, která se minulý týden uskutečnila v Ústí nad Labem. Dopravní experti i zástupci měst se sešli nad dopravními tématy i nad budoucími plány, jak dopravní situaci v regionu co nejvíce zlepšit.

Dopravní nehodovost v Ústeckém kraji leden - duben 2018.

Při pohledu do statistik se ale toho zatím příliš nemění. „Vloni se na území Ústeckého kraje odehrálo 10 638 nehod. Celkem 47 lidí při nich zemřelo, 198 se zranilo těžce a škoda se vyšplhala na 485 milionů korun,“ řekl šéf dopravní policie v Ústí Karol Kočárek.

MOBIL ZA JÍZDY NE!

Nepříliš optimistický trend nehod se prozatím zrcadlí i do letošního roku. Od ledna do dubna v porovnání s loňským rokem dokonce o jednoho mrtvého přibylo. Mezi hlavní příčiny řadí Kočárek nepřizpůsobení rychlosti, nedání přednosti v jízdě, nedodržení bezpečné vzdálenosti, ale i nevěnování se řízení.

„Více než polovina řidičů telefonuje za jízdy, jen 44 % však z nich používá handsfree. Třetina řidičů zase smskuje nebo chatuje,“ popsal Pechout. Za velkou částí nehod, přesně za 1 298, stála vloni i kuriózní příčina srážka auta se zvířetem.

„Spolupracujeme se sdružením, které na určité úseky instaluje pachové nebo elektronické ohradníky, aby zvířata do silnic nelezla. Bohužel právě ty nám lidé kradou, přitom jim jsou k ničemu a nás akorát stojí peníze,“ podotkl náměstek hejtmana pro dopravu Jaroslav Komínek s tím, že jeden ohradník vyjde na 2,5 tisíce korun.

„Přemýšleli jsme, že bychom do nich nainstalovali GPS, abychom věděli, kde plašiče skončily,” zmínil Komínek, který by zároveň uvítal, aby starší řidiči procházeli po určité době školením.

SENIORY PROŠKOLIT

„Možná by opravdu stálo za zváženou zavést to, co je v některých státech na západě běžné, aby starší lidé šli povinně do autoškoly na proškolení,“ sdělil Komínek. Souhlasil s ním i Pechout. Letos v dubnu proběhl první ročník vzdělávacího programu Jedu s dobou pro aktivní řidiče nad 65 let, který zajišťoval právě BESIP.

„Konal se v Mostě na polygonu a moc se povedl. Pro příště bych to doplnil více o předpisy, lidé neznají pravidlo zipu nebo třeba nevědí, jak se chovat na kruhovém objezd,“ připomněl Pechout.

Fenoménem posledních let jsou také nehody elektrokol. „Začali na nich umírat lidé, hlavně senioři, kteří nejsou zvyklí, že kolo jede až 25kilometrovou rychlostí, a tak velice často havarují,“ dodal Pechout.